Betlémy Příbramska aneb dřevo, nůžky, papír

Stalo se již milou samozřejmostí, že každým rokem během Vánoc jsou ve výstavní síni příbramské Galerie Františka Drtikola na Zámečku - Ernestinu k vidění tradiční betlémy typické pro tento region. Pochází ze sbírek Hornického muzea Příbram a spolku Příbramští betlémáři.
Letos bude vystaven jeden z nejstarších betlémů zvaný Bartošův, vynikající především jemnými rysy postaviček. Dále se veřejnosti poprvé po letech představí v celé své kráse kompletní betlém paní Melkesové. Oživení představují tištěné a malované papírové betlémy, sběrateli někdy neprávem opomíjené. Přitom právě papírové jesličkové archy představovaly významný zdroj inspirace pro řezbáře, například postavičky Mikoláše Alše. Někdy je tomu i naopak - příbramský rodák a známý malíř Jan Čáka se při tvorbě svých vystřihovacích jesliček inspiroval figurkami ze starých příbramských betlémů.
Mezi nejvzácnější exponáty datované zhruba do přelomu 18. a 19. století patří oltářní obraz Svaté rodiny zapůjčený ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy a postavy z Božího hrobu v životní velikosti namalované na dřevěných deskách, pocházející ze sbírky Městského muzea v Březnici. K nejstarším tištěným betlémům náleží kopie archů vytištěné W. Morakem v polovině 19. století v Praze a také kolorované archy Gustava Kuhna z konce 19. století. Pro začátek 20. století jsou typické lisované betlémy, například z Vejprt. Období první republiky je zastoupeno roztomilými ilustracemi Cyrila Kotyšana a Marie Fischerové - Kvěchové či reklamními betlémy propagujícími kávu, mýdlo a cukrovinky. S velmi netradičním pojetím vánočních motivů se setkáme ve skautském betlému Oldřicha Drozdy nebo v betlémech inspirovaných politickými událostmi - Cyril Bouda dal některým postavám tváře známých aktérů Pražského jara a František Bakule v betlému „Zrození republiky“ umístil k jesličkám presidenta T. G. Masaryka s legionáři.