Stopy Járy Cimrmana

Fenomén Járy Cimrmana se stal nedílnou součástí české kultury. Výstavu pořádá Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s Agenturou Echo a Divadlem Járy Cimrmana. Putovní výstava obsahuje historii Divadla Járy Cimrmana a dále je zaměřena především na osobnost Járy Cimrmana a jeho širokou rozsáhlou tvorbu učitelskou, vědeckou, divadelní atp. Historie divadla obsahuje fotografickou historizující dokumentaci existence divadla. Jednotlivé panely jsou věnovány osobnostem, které v souboru působily a pražským divadelním scénám, kterými Divadlo Járy Cimrmana prošlo - od Malostranské besedy, Reduty, Branické scény, Divadla Solidarita až po dnešní působiště v Žižkovském Divadle Járy Cimrmana. Nemohou proto chybět fotografie a scénické prvky z jednotlivých představení. Na výstavě můžete také vidět předměty ze života Járy Cimrmana: lékařský kufřík z dob, kdy Cimrman působil jako porodní dědek, učitelské holínky, expozice předmětů z jeho cest do Afriky, busta Járy Cimrmana v životní velikosti a mnohé další. Jára Cimrman je univerzální český génius, vytvořený Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem. Na motivy jeho života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana, hry napsané jeho jménem a vědecké přednášky. Byl o něm natočen i divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Nezávisle na nich se Cimrmanem zabýval i Sallón Cimrman Jiřího Šebánka. Jára Cimrman se narodil ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859 (matrikářův nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884). Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková-Cimrmanová. On sám se cítil být Čechem, o čemž vypovídá i poslední zápis z jeho deníku, kde Cimrman vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby. Poslední bezpečně zjištěné místo pobytu je Liptákov v Jizerských horách roku 1914. Podle jiných informací však z Liptákova odjel do starobince ve Frymburku. Cimrmanovo údajné místo skonání se nachází v lese na tzv. Husí cestě, poblíž obce Skalka v Ústeckém kraji. Za svého života se nedočkal uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Evženem Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.