Buchlovice - zámek

Správná zahrada se neobejde bez bludiště

Arcibiskupský zámek v Kroměříži nebyl zapsán mezi památky UNESCO jen jako výjimečná ukázka středoevropského barokního zámeckého sídla, ale také díky dvěma zahradám. K někdejší rezidenci olomouckých biskupů přiléhá původně barokní Podzámecká zahrada, v 19. století přeměněná na anglický krajinářský park. Vzácné rostliny a dřeviny doplňují potůčky a rybníky, romantické malé stavby i originální sochařská výzdoba.

Další zahradu vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla při obnově města, zničeného třicetiletou válkou. Na neplodné a bažinaté půdě za hradbami vyrostla půvabná pozdně renesanční Květná zahrada, nazývaná také Libosad. Cesty lemují zelené stěny z pečlivě zastřižených dřevin a záhony upravené do složitých obrazců, najdete tu i palmový skleník, dvě bludiště i rotundu s Foucaultovým kyvadlem, dokazujícím otáčení Země kolem své osy. Dokonalou akustickou hříčkou vás překvapí 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami antických božstev. Pokud na jednom konci galerie promluvíte směrem ke zdi, váš protějšek na opačném konci kolonády vás zřetelně uslyší.

Zázrak jménem Lednicko-valtický areál

Kdo jej neviděl, těžko uvěří. Kdo ho navštívil, nezapomene a rád přijede znovu. Zahrada Evropy mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi na jižní Moravě je totiž nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Na bezmála dvou stech kilometrech čtverečních se vám představí nádherný svět impozantních šlechtických sídel, obklopený parky, zahradami, rybníky, řekami a lesy, doplněný řadou soch, loveckých zámečků, kaplí a kolonád. V centru dění stojí honosné sídlo rodu Lichtenštejnů, novogotický zámek v Lednici s rozlehlým parkem, který volně přechází do lužních lesů kolem Dyje. Pokud se vám parkem nechce procházet pěšky, využijte výletní lodě. Romantické plavby začínají u Maurské vodárny přímo pod zámkem a lodě vás dopraví k 60 metrů vysokému Minaretu, který slouží jako rozhledna, a dál od Minaretu meandry Staré Dyje a tajuplným lužním lesem k umělé zřícenině Janohrad.

Žádný milovník flory by neměl opomenout unikátní skleník, který stojí v upravené francouzské zahradě u zámku v Lednici. Pradědeček všech českých skleníků byl postaven v letech 1843–1845 z oceli, litiny a skla a podobně jako dnešní obří skleníky i on ve své době patřil k zázrakům soudobé techniky. Je dlouhý 92 m, široký 13 m a 7,5 m vysoký, podpírají jej štíhlé a bohatě zdobené litinové sloupy. Rostou v něm subtropické a tropické rostliny, zejména pak cykasy, podle odborníků staré několik stovek let.

Průhonice proslavily kvetoucí rododendrony

Skvělým místem k romantickým vycházkám je Průhonický park na jižním okraji Prahy, jedinečné dílo evropské zahradní architektury. Na konci 19. století jej vybudoval hrabě Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca, který využil členité údolí říčky Botiče s původními porosty a obohatil je množstvím cizokrajných dřevin. Park s několika rybníky postupně doplnily průhledy, vyhlídky i volné louky, na skalnatých partiích nad Botičem navíc vzniklo rozlehlé alpinum. Dnes v Průhonicích roste přes 1 500 druhů a odrůd stromů a keřů. Na něj navazují plochy se speciálními výsadbami – rozárium s přibližně 1 000 kultivary růží a iridárium s asi 1 500 klony kosatců. Oblíbeným cílem rodinných výletů bývají Průhonice především v druhé dekádě května, kdy kvete hlavní zdejší atrakce – osm tisíc pestrobarevných rododendronů. Zámek je coby sídlo Botanického ústavu Akademie věd nepřístupný, ale navštívit můžete pamětní síň Arnošta Emanuela hraběte Sylva-Taroucca s expozicí věnovanou parku.

Pokud chcete poznat Průhonický park opravdu důkladně, vyčleňte si na prohlídku celý den. Ani pak ovšem nestihnete projít a poznat všechna zákoutí, parkem s celkovou rozlohou 250 hektarů totiž prochází víc než 23 km pěšin a vycházkových cest.

Růže z Děčína a fuchsie z Buchlovic

Každá doba měla svůj způsob, jak zkrotit přírodu, a tak půvabných zámeckých zahrad nabízí Česká republika celou řadu. Mnohé vás přesvědčí, že velkolepé dílo nemusí mít nikterak velkolepé rozměry. Kdo má rád renesanci, měl by navštívit jihočeský zámek Kratochvíle, obklopený vodním příkopem a geometrickými záhony s bylinkami a docela obyčejnou zeleninou. Pozoruhodnou gotickou zahradou se projdete při návštěvě hradu Svojanova, u zámku ve Vranově nad Dyjí zase budete obdivovat nevelkou zahradu, umístěnou na strmých skalních svazích. Symbolem dokonalé souhry geometrie, vodních prvků, plastik a zeleně je zahrada barokního zámku v Praze - Troji, kam prvky hravosti a neobvyklosti vnesla i umělá jeskyně a bludiště.

Za vidění stojí i zámek v Děčíně s barokní Růžovou zahradou, které propůjčují nezaměnitelnou atmosféru stovky rozkvetlých růží a panoramatické vyhlídky na město. Zahrada, kde se kdysi pěstovaly dva tisíce druhů růží, představovala koncem 19. století jednu z největších a nejkrásnějších sbírek růží ve střední Evropě. Milovníci fuchsií by zase neměli na svých cestách vynechat barokní zámek v Buchlovicích, obklopený půvabnou zahradou a anglickým parkem s řadou vzácných exotických stromů a keřů. Výstavu fuchsií si můžete prohlédnout od začátku června do konce září; v zámeckých sklenících se pěstuje na 1 200 druhů a odrůd těchto květin. Stačí si jen přivonět!

Zámek Buchlovice, ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Snad proto byly u některého z předních vídeňských architektů té doby objednány italsky orientované plány ve stylu tak zvané villy rustica. „Výsledkem několikrát přepracovaného architektonického konceptu je nejčistší příklad italské barokní vily ve středoevropském prostoru. Zcela mimořádný význam má také barokní zahrada a rozsáhlý anglický park, řazený mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice," uvedla kastelánka zámku Buchlovice Ivana Syslová.

Navíc letos v létě byly zpřístupněny dosud ukryté místnosti někdejších majitelů buchlovického panství. Jedná se o dvě koupelny, jedna pro děti a druhá pro dospělé, které byly zřízeny na počátku minulého století Leopoldem Berchtoldem. Majitel nechal jejich vybavení přivézt z Anglie. Obě koupelny splňovaly veškeré hygienické standardy. „Samozřejmostí v té době už byla teplá i studená voda. Zajímavostí zůstává také splachovadlo WC a vodní nádobka, které zůstaly decentně ukryty v dřevěné skříňce," upozorňuje Ivana Syslová.

Pro návštěvníky bude zajímavá i výstava spodního a nočního prádla z dvacátých a třicátých let 20. století. Kromě samotného zámku a parku mohou turisté vidět unikátní sbírku fuchsií, tematické výstavy, galerii vín a nejrůznější kulturní akce. Malí návštěvníci pak jistě ocení záchrannou stanici a malou zoologickou zahradu s množstvím domácích i exotických zvířat.

Ne nadarmo si zámek oblíbili domácí i zahraniční filmaři. Roku 1989 natáčel na hradě Buchlově a v Buchlovicích film pro děti s názvem Poklad rytíře Miloty režisér Evžen Sokolovský V buchlovickém zámku se natáčely zahraniční tituly jako např. Mozartova cesta do Prahy či Beethoven. Do prostor zámku byl také zasazen děj české filmové pohádky Žabí princ, v němž na sebe upozornila herečka Linda Rybová. V červnu roku 2000 se zde natáčel i jeden z dílů oblíbeného seriálu Četnické humoresky v hlavní roli s Tomášem