Rájec nad Svitavou - zámek

Rájec (Blanensko) 23. listopadu (ČTK) - Památkáři otevřou pro veřejnost v příští turistické sezoně v zámku v Rájci na Blanensku klenotnici knížecího rodu Salmů, jehož členové patřili po staletí k nejvýznamnější moravské šlechtě. Klenotnice bude prezentovat ty nejcennější předměty z původního majetku Salmů. Nejvýznamnějším bude bohatě zdobená knížecí koruna. Jde o jedinou vladařskou korunu, která se na Moravě zachovala, řekl dnes ČTK Michal Konečný z brněnského památkového ústavu.

Mnohé z předmětů, které návštěvníci v expozici uvidí, nebyly dosud vystaveny. Kromě koruny budou v klenotnici Řády Zlatého rouna. Jde o nejvyšší vyznamenání Rakouska-Uherska, která uděloval císař. Mezi Salmy byli dva držitelé řádu.
Vedle těchto vyznamenání budou umístěny zdobné klíče císařských komořích. Šlo o vysoké posty na habsburském dvoře. Expozice představí i cennou sbírku manýristických křišťálových pohárů a historické korkové modely známých antických ruin.

Památkáři předpokládají, že největší zájem bude o prohlídku knížecí koruny. Koruny byly nejen odznakem králů a markrabat, ale i knížat. V republice se zachovaly jen dvě. Kromě salmovské je to Svatováclavská v Praze. Koruna moravských markrabat měla podobu čapky bohatě zdobené drahokamy. Do dnešních dnů se nezachovala.
Salmové nosili knížecí korunu jen při mimořádných příležitostech. Klenot ležel dlouhá desetiletí zapomenut v depozitáři zámku v Rájci, který býval sídlem knížat. Našel se ve zbědovaném stavu před dvěma lety, kdy byl zrestaurován. Je poset leukosafíry - polodrahokamy, zdobí jej perličky a stříbro.

Rod Salmů

Knížecímu rodu Salmů patřily rozsáhlé majetky na Blanensku. Jeho členové zastávali funkce moravských zemských hejtmanů, byli mecenáši umění, zasloužili se o rozvoj strojírenství a různých vědních oborů. Majetek jim byl po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů. Salmové tvrdí, že se tak stalo nezákonně. Přestože dosud vedou restituční spory se státem, s památkovým ústavem spolupracují na úpravách zámku v Rájci.

Vladimír Klepáč kš

Krápníkové jeskyně, ukryté pod zemským povrchem jedné z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě, každoročně přilákají tisíce návštěvníků. Ať už navštívíte jedinou z nich nebo všech pět, které jsou přístupné veřejnosti, po návratu z podzemí určitě zatoužíte po volném pohybu a čerstvém vzduchu. Kam se tedy vypravit?

Výchozím bodem do centrální oblasti krasu je Skalní Mlýn. Přístupné jsou jeskyně Punkevní (součástí prohlídky je plavba po podzemní říčce Punkvě), Balcarka, Kateřinská, Výpustek a Sloupsko-šošůvské jeskyně.

V Josefovském údolí a v renesančním zámku v Blansku odhalíte zajímavou historii zdejších hutí a s překvapením zjistíte, co všechno se dá vyrobit ze zdánlivě obyčejného železa. Na milovníky šlechtických sídel čekají zámky v Lysicích, Kunštátu, Letovicích a Rájci nad Svitavou, překrásné barokní poutní kostely věhlasných architektů ve Křtinách a Sloupu, řada moderních chrámů a kaplí a také vzácný Světelský oltář, umístěný v novogotickém kostele sv. Barbory v Adamově.

Chcete strávit dovolenou nebo den volna golfovou hrou v nedotčené přírodě? Pak vám Golf & Ski Resort Kořenec u Boskovic nabízí hru na 18jamkovém hřišti. V areálu je k dispozici i restaurace, hotel a půjčovna jízdních kol. V Boskovicích najdete rekonstruované Městské lázně s krytými bazény, vířivkami, divokou vodou, whirlpoolem a tobogánem. Krytý bazén má i Blansko, v jeho těsné blízkosti se navíc nachází letní aquapark. Mezi hlavní lákadla patří divoká řeka, tobogán, skluzavka a písečná pláž. Vyhledávaným místem pro odpočinek a rekreaci je i rybník Olšovec v Jedovnicích.

Co musíte vidět…

Punkevní jeskyně a propast Macocha – přibližně hodinová prohlídka vás provede mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha a pokračuje projížďkou na motorových člunech po vodách podzemní říčky Punkvy. Plavba je na jednom místě přerušena prohlídkou Masarykova dómu, který patří mezi nejkrásnější podzemní prostory v Moravském krasu.

Kateřinská jeskyně – jeskyni tvoří dva mohutné dómy s barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice a Bambusovým lesíkem. Hlavní dóm, 95 m dlouhý a 44 m široký, je největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v České republice a konají se zde koncerty. Trasa měří 430 m a prohlídka trvá asi 30 minut.

Sloupsko-šošůvské jeskyně – největší zpřístupněné jeskyně České republiky a významné archeologické naleziště, členitý systém postupně objevovaných, spojovaných a zpřístupňovaných síní, dómů a chodeb s až 80 m hlubokými podzemními propastmi.

Jeskyně Balcarka – dvoupatrové jeskynní bludiště členitých chodeb, spojených komíny a vysokými dómy s pestrou krápníkovou výzdobou. Mohutný vstupní portál byl osídlen už ve starší době kamenné. Prohlídka trvá asi hodinu, trasa měří 720 m a vede i přes takzvané Muzeum s expozicí lovců sobů.

Jeskyně Výpustek – jeskyně s pohnutou historií byla za druhé světové války přebudována na podzemní továrnu, kde se vyráběly letecké motory, později zde armáda zřídila tajné velitelské stanoviště. Součástí přibližně hodinové prohlídky je i návštěva podzemního armádního protiatomového krytu, trasa měří 550 m.

Zámek Rájec nad Svitavou – šlechtické sídlo inspirované architekturou doby Ludvíka XVI. s čestným dvorem a francouzskou zahradou, na kterou navazuje anglický park.

Boskovice – na kopci nad městem se tyčí zřícenina gotického Boskovického hradu, jedna z nejromantičtějších moravských hradních zřícenin. V první polovině 19. století vyrostlo na úpatí hradního kopce další šlechtické sídlo, elegantní empírový zámek s parkem a skleníkem, ojedinělá stavba tohoto slohu na Moravě.

Stará huť v Josefovském údolí – dominantou areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, nejstarší dochovaný typ tohoto zařízení ve střední Evropě. V interiérech je instalována expozice železářství s řadou modelů.

Větrný mlýn v Rudici – stylově opravený větrný mlýn z 19. století, v interiérech si prohlédnete muzeum obce a expozici moravských větrných mlýnů. Pod širým nebem se nachází geopark s ukázkami hornin Moravského krasu.

Víte, že…

Při prohlídce Punkevních jeskyní sestoupíte na dno propasti Macocha. Hloubka propasti dosahuje více než 138 metrů a není v ní započtena čtyřicetimetrová hloubka Dolního jezírka, které spatříte na dně Macochy. Na horním okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich, Horní můstek, je umístěn v nejvyšším bodě. Druhá vyhlídková plošina vznikla v roce 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je odtud dobře vidět až na dno.