Mikulov - muzeum a zámek

V zámeckých prostorách v centru Mikulova se 23. - 24. dubna uskuteční historicky první Mezinárodní sympozium vinařek. Akci, na které se snoubí víno, tradice a ženský prvek, pořádají Bakchantky - Spolek moravských vinařek za podpory Jihomoravského kraje, Vinařského fondu a pod záštitou starosty města Mikulov.

Bakchantky jsou nezávislé sdružení žen, které pracují ve vinařství, vinohradnictví a v příbuzných oborech. Spolek sdružuje vinařky převážně z jižní Moravy, největšího vinařského regionu České republiky. Posláním organizace je podpora osvěty, propagace a sebevzdělávání ve vinařství, vinohradnictví a souvisejících oborech. „Od doby založení naší organizace navazujeme partnerství a spolupráci na odborné úrovni s ženskými spolky obdobného zaměření u nás, ale i v zahraničí. Snažíme se podporovat a nadále udržovat tradici, přispívat ke vzdělávání žen, jejich osobnímu i profesnímu rozvoji a propagovat jejich podnikání v oboru," říká prezidentka spolku Vladimíra Seidlová.

Smyslem tohoto historicky prvního setkání na mezinárodní úrovni je vzájemná výměna zkušeností a především možnost vytvoření společné mezinárodní platformy v oboru, který byl po staletí doménou mužů. „V průběhu sympozia hodláme dát prostor všem ženským vinařským spolkům, sdružením, seskupením i jednotlivým vinařkám, které chtějí představit svou zemi, oblast, vinařství a víno," dodává Seidlová. Na setkání byly pozvány vinařky z České republiky, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Německa a Polska.

Ve čtvrtek proběhne v prostorách mikulovského zámku slavnostní společenský večer, který obohatí cimbálová muzika Pálava z Mikulova. Účastnice se také mohou těšit na módní přehlídku a chybět nebude ani degustace vín. Na závěr sympozia proběhne exkurze do vybraných vinařství jižní Moravy.

-pg-

Pořad Vysoké tamaryšky aneb Osmnáct požehnání, též Devatero sloupů opěrných v produkci umělecké agentury Musia je naplánován jen na dva exkluzivní večery: slavnostní premiéra proběhne 7. října v 19 hodin na zámku v Mikulově, 9. října v 19 hodin se dílo představí ještě v Besedním domě v Brně.

Texty přibližující židovskou víru, zvyky i moudrý náhled na člověka ve světle Boží existence přednese herec Jan Potměšil. Působivou hudební složku z děl skladatelů Pavla Haase a Dmitrije Šostakoviče nastudovali výrazní umělci nejmladší interpretační školy - pěvci Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová a Michal Lehotský. Na klavír je doprovodí virtuos Jan Jiraský a také vynikající, cenami ověnčený Pavel Haas Quartet.

Pořad připravila agentura MUSIA v čele s Marií Urbánkovou. Agilní brněnská agentura stojí i za dalšími hudebně-literárními projekty, vyznačujícími se chytlavým nápadem a dokonalým provedením: tak vznikl třeba koncert Mozartových skladeb v hravém podání Jiřího Stivína nebo Máchův Máj recitovaný Janem Třískou, který se po celorepublikovém turné objevil i na programu Pražského jara.

„Vysokými tamaryšky byli metaforicky označováni rabínové, jejichž pradávná slova v interpretaci Jana Potměšila tvoří textovou složku pořadu“, říká J. A. Pitínský. Režisér s dramaturgem Janem Špačkem se při sestavování scénáře inspirovali zejména knihou Devět bran Jiřího Langera, který je autorem i vzletných podnázvů pořadu – ty vedle rabínů označují i jejich motlitby. „V těch názvech je něco nejistého, ale i něco výsostného a jakoby ztajeného,“ říká Pitínský, podle něhož jsou nádherné Langrovy texty - „v prostotě, jadrnosti a v tiché, obyčejné, skryté velikosti“ - v souladu i v kontrastu k Šostakovičově hudbě.

Pořad se v Mikulově odehraje v předvečer výročí tragické události: přesně před 70. lety, 8. října v roce 1938, totiž město obsadila hitlerovská vojska. Obyvatelé židovské čtvrti, po staletí přispívající ke kultuře a vzestupu města, ztratili tehdy během několika následujících dní a hodin svůj domov. „Židovský Mikulov, nazývaný v Izraeli vzletně ´městem a matkou´, byl i se všemi jeho rodáky odsunut do zkázy a nebytí, “ říká dramaturg Jan Špaček. I proto je mikulovská premiéra věnována památce JUDr. Richarda Teltschera (+ 1888 v Mikulově, + 1974 v Londýně). „Přední mikulovský patriot, mecenáš, vinař a noblesní zakladatel tehdy nejvýznamnějšího židovského muzea v Evropě proslul jako reprezentant kultury, která nemůže být zapomenuta,“ říká Jan Špaček. 

Zdroj: magdalena@shakespeare.cz

Jak vyplynulo z tiskové konference v rámci brněnského veletrhu, milovníci historie se na Mikulovsku dočkají vystavení vskutku unikátních exponátů. U příležitosti Mezinárodního dne muzeí (18. květen) budou v Regionálním muzeu v Mikulově k vidění sametové pohřební šaty Markéty Františky Ditrichštejnové ze 17. století, které se dochovaly v tak fantastickém stavu, že způsobily velký rozruch nejen mezi laiky, ale i odborníky.

Šaty skládající se z přiléhavého živůtku, skládané sukně ušité z třiadvaceti dílů hedvábného sametu s palmetovým vzorem, který byl do sametu doslova vyřezán, a širokého hedvábného pláště budou od letošního jara vystaveny ve speciální klimatizované vitríně v Galerii rodu Dietrichstein na mikulovském zámku a rozšíří už tak jedinečnou sbírku rodových portrétů o další unikátní exponát.


Druhým zajímavým historickým kusem, který bude vystaven ve stejném termínu, je židovský pohřební kočár, vyrobený před více než sto lety ve Vídni. Používal se v Senici na Slovensku, odkud byl zapůjčen Spolku přátel židovské kultury v Mikulově. Jeho novým domovem se stane obřadní síň mikulovského židovského hřbitova. Kočár bude představen netradičním způsobem, budou do něj zapřaženi koně a spolu se „smutečním průvodem“ projedou městem.

Také archeologové Regionálního muzea chystají unikátní expozici. V podzemních prostorách zámku budou vystaveny archeologické poklady – vzácné mince, zbraně a nářadí z 2. století n. l. První část sklepení bude věnována Římanům na jižní Moravě v období markomanských válek, druhá místnímu germánskému obyvatelstvu ze stejného období. V podzemí bude rekonstruována i část odkrytého domu, který byl součástí nalezeného tábora desáté římské legie. Za vrchol expozice je považován hrob germánského náčelníka, který byl odkryt na konci osmdesátých let. Šlo spíše o rodovou hrobku, která obsahovala velké množství zlatých a stříbrných předmětů – šperků, přezek a zdobení šatů, dále zbraně a také skleněné předměty. Návštěvníci budou mít možnost vstoupit přímo dovnitř hrobky, kdy je od podzemního světa mrtvých bude oddělovat jen tenká vrstva skla.

V dubnu bude slavnostně pokřtěna naučná stezka po archeologických nálezech pod Pálavou, navazující na expozici v Dolních Věstonicích. Povede turisty po místech nejzajímavějších nálezů včetně tábora lovců mamutů, kde byla nalezena keramická soška Věstonické Venuše. Nálezy z okolí Dolních Věstonic přinesly světu hned několik nej. Plastika Věstonické Venuše je nejen nejkrásnější žena, ale také první doklad znalosti technologie vypalování hlíny na světě. Archeologové zde našli nejstarší mapu na světě vyrytou na mamutím klu. Z pozdějšího období pocházejí nejstarší textilie na světě, které se dochovaly jako otisky v hrudkách pálené hlíny a nakonec je to také nejstarší portrétní plastika na světě. Všechna tato nej se turistům představí přímo v místech svých nálezů.

A na závěr ještě jeden tip. Od dubna do října je zpřístupněna jeskyně na vrchu Turold na okraji města Mikulova. Spolu s jeskyní Liščí díra tvoří téměř 2,5 km dlouhý labyrint chodeb, síní a dómů. (V současné době je veřejnosti zpřístupněno cca 300 metrů chodeb). Na rozdíl od jeskyní Moravského krasu zde návštěvník neuvidí krápníky, ale zato světově unikátní „turoldskou“ výzdobu, která díky korozním tvarům podobným korálovým útesům vyvolává pocit procházky po dně jurského moře. V jeskyni jsou k vidění také kamenné postavy a expozice kostí pravěkých zvířat. Dominantou jeskyně je Jezerní dóm se smaragdově zeleným jezerem.

-red-