Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Jdi na začátek obsahu stránky CZeCOT logo turistický portál České republiky
Poznejte Česko s CZeCOTem!

rozšířené hledání
ČeskyDeutschEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiпо-русскиSpolupráce s námiSpolupráce s námi  Mapa serveruMapa serveru
Rezervujte ubytování online: Příjezd: Počet nocí:
Fotogalerie + pohlednice Videogalerie
Virtuální prohlídky Počasí
Turistické programy Balíčky zážitků
Kalendář akcí Mapy
Audiogalerie  
Turistický informační servis
Aktuality
Region

Česká republika
Český ráj
Český sever
Frýdlantsko
Lázně Libverda
Jizerské hory
Lužické hory a Ještědský hřbet
Lázně Kundratice
Máchův kraj
Jižní Čechy
Bechyně
Písek
Třeboň
Vráž u Písku
Jižní Morava
Brno a okolí
Brno
Lednicko-Valtický areál
Lednice
Moravský kras a okolí
Podyjí
Slovácko
Hodonín
Ostrožská Nová Ves
Zlínsko
Kostelec u Zlína
Luhačovice
Zlín
Krkonoše
Janské Lázně
Podhůří Krkonoš
Lázně Bělohrad
Špindlerův Mlýn
Plzeňsko
Chodsko
Plzeň
Tachovsko-Stříbrsko
Konstantinovy Lázně
Praha
Severní Morava a Slezsko
Beskydy - Valašsko
Jeseníky
Bludov
Jeseník
Karlova Studánka
Lipová-lázně
Velké Losiny
Opavské Slezsko
Ostravsko
Klimkovice
Poodří - Moravské Kravařsko
Těšínské Slezsko
Darkov - Karviná
Severozápadní Čechy
České středohoří a Žatecko
Mšené-lázně
Děčínsko a Lužické hory
Krušné hory a Podkrušnohoří
Dubí
Klášterec nad Ohří
Teplice
Střední Čechy
Střední Čechy - jih
Střední Čechy - Polabí
Lázně Toušeň
Poděbrady
Střední Čechy - západ
Střední Morava
Olomouc
Slatinice
Teplice nad Bečvou
Šumava
Východní Čechy
Českomoravské pomezí
Svitavy
Chrudimsko-Hlinecko
Hradecko
Hradec Králové
Kladské pomezí
Velichovky
Králický Sněžník
Orlické hory a Podorlicko
Pardubicko
Lázně Bohdaneč
Vysočina
Západočeské lázně
Západočeské lázně
Cheb
Františkovy Lázně
Jáchymov
Karlovy Vary
Lázně Kynžvart
Mariánské Lázně

Téma
Aktivní dovolená
novinky
Průvodce Českošlápek Průvodce Českošlápek
Tipy Českošlápka:
  • Pro rychlé vyhledání žádané informace použijte fulltext nebo si zobrazte mapu serveru.

Aktuální tip:
Design hotel Romantick
Design hotel Romantick

Muzeum mizejících řemesel
Muzeum mizejících řemesel

Spolupráce s námi
Přihlášení do administrace
Partneři serveru

CzechTourism logo

Výsledky anket

Podpora:
Projekt byl podpořen:

  • Ministerstvem pro místní rozvoj (v letech 2003-4)

Svatý Maur a koňak

Foto Národní památkový ústav v Plzni – Jan Gryc, Jan Gloc Karlovy Vary se coby věhlasné lázeňské město již dávno hluboce zapsaly do povědomí turistů z celého světa. Ve zdejších sanatoriích hledají a díky unikátním minerálním vodám také opravdu nacházejí úlevu od svých rozličných potíží, stále více jich však přijíždí s touhou poznat zdejší kulturu, pobavit se, případně objevit zajímavosti města a okolí. Do obecného povědomí pronikly karlovarské filmové festivaly, přízni se těší tamní divadlo, roste počet lázeňských hostů, kteří hrají golf na zdejším osmnáctijamkovém hřišti, jiní vyjíždějí na výlety do okolí. A jen málo z nich zatím tuší, že pouhých 25 kilometrů od Karlových Varů mohou spatřit památku nevyčíslitelné hodnoty – relikviář svatého Maura, po korunovačních klenotech druhý nejcennější poklad České republiky. Stačí, aby navštívili zámek Bečov nad Teplou.

Dominantu celého bečovského areálu tvoří gotický hrad, který se tyčí na vysokém skalním ostrohu a je ze dvou stran obtékán středním tokem řeky Teplé. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1314, kdy patřil pánům z Oseka, kterým rozsáhlé bečovské panství náleželo až do roku 1407. Hrad tehdy sloužil jako strážní hrad na křižovatce obchodních cest, později nahradil zemskou knížecí celnici, která údajně stála v místě farního kostela sv. Jiří a farské zahrady. Od roku 1407 až do roku 1547 mělo hrad v zástavním držení několik rodů, z nichž nejvýznamnější byl rod Pluhů z Rabštejna (1495-1547), který velice zbohatl z výnosů cínových dolů a patřil k nejmocnějším v zemi.

V této době sloužil bečovský hrad jako důležitá obranná pevnost a vzhledem k tomu, že byl i hlavním sídlem Pluhů, provedl tento rod jeho rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu. V této podobě se v hlavních rysech dochoval až dodnes. V dalších letech, kdy již středověký hrad nevyhovoval, byl postaven obdélný renesanční palác s arkádami, tzv. Pluhovský palác. V roce 1547 byl Kašparu Pluhovi, který stál v čele stavovského povstání proti Ferdinandu I. Habsburskému, hrad Bečov zkonfiskován. Následovala doba, kdy se opět často měnili vlastníci bečovského panství. Toto střídání se negativně podepsalo na stavebním vývoji a celkovém stavu hradu.

V roce 1813 zakoupil bečovské panství belgický guvernér Friedrich August de Beaufort-Spontin, za jehož rodu došlo ke klasicistní přestavbě renesančních Pluhovských paláců v úřednický objekt správy panství. Zanedbaný hrad v té době sloužil jako sýpka. Podle projektu architektů Zítka a Mockera proběhly v letech 1861-1865 pouze stavební úpravy vnitřních prostor zámku, teras a hradního příkopu. Beaufort-Spontinové jako poslední šlechtický rod vlastnili Bečov až do roku 1945, kdy jim bylo panství zkonfiskováno.

Z Florennes na Bečov a pod zem

Foto Národní památkový ústav v Plzni – Jan Gryc, Jan Gloc Právě díky Beaufort-Spontinům se na Bečově také objevil v úvodu zmiňovaný relikviář svatého Maura. O samotném relikviáři, tedy schránce na ostatky, je známa většina faktů. To samé se bohužel nedá říci o osobě, respektive o osobách, které v něm spočinuly. Schránku vyrobili v první třetině 13. století zlatníci z dílen na německo-francouzském pomezí na zakázku benediktinského opatství, jehož hodnostáři chtěli do vskutku reprezentativní schrány umístit ostatky svatého Maura, sv. Timoteje a svatého Jana Křtitele, které na počátku 11. století získal darem biskup z Cambrai od svého remešského protějšku. Ostatky byly uloženy v chrámu svatého Jana Křtitele ve Florennes.

Relikviář sloužil jako uctívaný liturgický předmět až do 18. století. Roku 1798 však byl v důsledku francouzské revoluce klášter zrušen a jeho movitý majetek z větší části rozchvácen. Relikviář svatého Maura se naštěstí uchoval v jedné sakristii místního kostela. Tam jej poničený objevil vévoda Alfréd de Beaufort, v roce 1838 jej od církve odkoupil a nechal opravit. Po výstavě v Bruselu v roce 1888 pak nechali Beaufortové relikviář převézt na své české panství v Bečově nad Teplou, kde jej vystavili v zámecké kapli. Po vzniku samostatného Československa, který znamenal mimo jiné zrušení šlechtických titulů, se rod snažil, aby se o relikviáři moc nevědělo, poslední písemná zmínka o něm se objevila v roce 1932.

Za druhé světové války Beaufortové spolupracovali s německým fašistickým režimem – Heinrich a Friedrich Beaufortové byli členy NSDAP a příslušníky SS. Není tedy divu, že měli před koncem války obavy nejen o svoji budoucnost na Bečově, ale také o osud relikviáře. Schránku proto zakopali pod podlahu kaple a hrad a zámek spěšně opustili.

Špionážní hra a láhve koňaku

Relikviář ležel pod podlahou kaple přesně čtyřicet let, přičemž objeven byl zvláštní náhodou. Okolnosti jeho objevení připomínají děj špionážního filmu. Příběh objevu zlatem, stříbrem, emaily a drahými kameny zdobené truhlice s ostatky v Čechách dosud prakticky neznámého kněze a mučedníka svatého Maura začal před osmnácti lety. Do té doby nikdo z památkářů netušil, že je v České republice zakopána památka z třináctého století, kterou odborníci považují za druhý nejvýznačnější historický skvost po korunovačních klenotech. Na vzácné tajemství upozornil tehdejší úřady jistý občan Spojených států. „Americký podnikatel nabídl v roce 1984 na československém velvyslanectví ve Vídni neobvyklý obchod. Prý zaplatí čtvrt milionu dolarů za legální vyzvednutí a odvezení věci, která u nás stejně nikomu nechybí,” vzpomíná na počátek pátrání po relikviáři jeden z tehdejších kriminalistů.

Američan tvrdil, že Češi nic nenajdou, protože nevědí, o jakou ukrytou věc z druhé světové války jde, ani kde mají hledat, takže nemají co ztratit. Zatímco tehdejší ministerstvo zahraničí připravovalo smlouvu mezi americkým obchodníkem a státem, o transakci se začala zajímat komunistická federální kriminální ústředna, aby se vyloučila možnost, že stát přijde o větší hodnotu, než obchodník nabízí. Přestože si Američan myslel, že o pokladu nic neřekl, kriminalisté z jeho útržkovitých zmínek poskládali mozaiku, která jejich pátrání vedla správným směrem. Postupně se dozvěděli, že jde o předmět velikosti konferenčního stolku, který byl zakopán v okruhu 150 kilometrů od Norimberka. Po devíti měsících hledání, těsně před podpisem kupní smlouvy, se kriminalistům podařilo v zámecké kapli Navštívení Panny Marie vykopat zlatnický skvost nedozírné ceny. A spolu s ním zhruba 100 lahví koňaku a vína.

Rekonstrukce na poslední chvíli

Relikviář svatého Maura - Foto: Národní památkový ústav v Plzni – Jan Gryc, Jan Gloc
Čtyřicetiletý pobyt v zemi relikviáři značně uškodil. Dno bylo uhnilé, výzdoba se zkroutila, zlacené části byly zčernalé. Zbývalo málo a Česká republika by přišla o historickou památku, jejíž cenu nelze vyčíslit.

Truhle nepomohl ani pobyt v trezoru státní banky, kam byla po objevení převezena a kde kvůli sporům o vlastnictví a byrokratickým úředním postupům strávila značnou dobu. Během této doby musel být relikviář kvůli deformacím dřevěného jádra rozebrán a odborníci provedli i jeho fotografickou a plánovou dokumentaci. Do restaurátorské dílny se schránka dostala až v roce 1991. Další tři roky prováděli odborní restaurátoři podrobné materiálové a technologické průzkumy, na jejichž základě vybírali nejvhodnější restaurátorské postupy. Následně museli sestavit dvě zkušební makety, než se pustili do konečné práce. O tom, že práce nebyla rozhodně jednoduchá, svědčí mimo jiné to, že 500 kusů výzdoby relikviáře se skládá z více než 3 000 částí. Tedy puzzle pro náročné...

Samotná truhla je dlouhá téměř 140 cm, široká 42 cm a vysoká bezmála 65 cm. Její dřevěné jádro je bohatě zdobené zlaceným stříbrem a zlacenou mědí tvořící figurální, reliéfní a filigránové prvky. Filigrány jsou osázeny cca 300 šperkovými kameny.
Náklady na restaurování zlatnické části dosáhly 8 milionů korun, 2 miliony stálo restaurování a průzkumy ostatních součástí a obsahu relikviáře. Dalších cca 10 milionů si vyžádala rekonstrukce interiérů a příprava expozice s trezorovou místností a náležitým zajištěním klimatu a bezpečnosti. Původní odhady, podle kterých měla být obnova relikviáře ukončena v roce 1997, vzaly postupně za své. Veřejnosti byl tento románský skvost představen až v roce 2000 na výstavě na Pražském hradě, tehdy ještě v procesu restaurování. Od 4. května roku 2002 je pak v plné kráse a nastálo vystaven v bečovském zámku. Návštěvníci jej mohou obdivovat od dubna do listopadu. Skupinovou prohlídku je radno zajistit předem, protože počet osob ve skupinách je limitovaný a zájem o prohlídku enormní.

Kdo byl svatý Maur?

Obsah relikviáře zůstává dodnes tajemným. Jisté je jediné – ostatky v něm uložené pocházejí z několika různých osob, což dosvědčila i kriminalistická expertiza. Relikviář je zasvěcen svatému Maurovi, sv. Timotejovi a svatému Janu Křtiteli, jemuž by měla část pozůstatků také patřit. Pátrání po původu svatého Maura bylo takřka detektivního charakteru. Historické prameny totiž připomínaly celkem 42 světců tohoto jména, z nichž museli historici vybrat toho správného. S jistotou věděli, že hledaný byl knězem a mučedníkem, setkal se s nějakým jiným svatým, byl zajat, odsouzen a sťat společně s několika jinými křesťany.

Tyto indicie jim pomohly určit, že ve schránce by měly spočívat ostatky svatého Maura z Remeše. Kněze, kterého přivedla misijní činnost až do vězení, kde pokřtil několik desítek nových křesťanů a pro svou víru zahynul mučednickou smrtí stětím. Prameny se rozcházejí, zda se tak stalo v 1. nebo až ve 3. století. Výjevy na stříšce relikviáře vyprávějí také příběh dalšího mučedníka, sv. Timoteje, Maurova druha, kazatele, který byl rovněž vězněn, mučen a sťat a jehož ostatky mají být též ve schráně uloženy.

Fotogalerie + pohlednice

Další informace na stranách:

Turistický informační servis

- Archiv starších zpráv -

Neklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!

loginImage