Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Jdi na začátek obsahu stránky CZeCOT logo turistický portál České republiky
Poznejte Česko s CZeCOTem!

rozšířené hledání
ČeskyDeutschEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiпо-русскиSpolupráce s námiSpolupráce s námi  Mapa serveruMapa serveru
Rezervujte ubytování online: Příjezd: Počet nocí:
Fotogalerie + pohlednice Videogalerie
Virtuální prohlídky Počasí
Turistické programy Balíčky zážitků
Kalendář akcí Mapy
Audiogalerie  
Turistický informační servis
Aktuality
Region

Česká republika
Český ráj
Český sever
Frýdlantsko
Lázně Libverda
Jizerské hory
Lužické hory a Ještědský hřbet
Lázně Kundratice
Máchův kraj
Jižní Čechy
Bechyně
Písek
Třeboň
Vráž u Písku
Jižní Morava
Brno a okolí
Brno
Lednicko-Valtický areál
Lednice
Moravský kras a okolí
Podyjí
Slovácko
Hodonín
Ostrožská Nová Ves
Zlínsko
Kostelec u Zlína
Luhačovice
Zlín
Krkonoše
Janské Lázně
Podhůří Krkonoš
Lázně Bělohrad
Špindlerův Mlýn
Plzeňsko
Chodsko
Plzeň
Tachovsko-Stříbrsko
Konstantinovy Lázně
Praha
Severní Morava a Slezsko
Beskydy - Valašsko
Jeseníky
Bludov
Jeseník
Karlova Studánka
Lipová-lázně
Velké Losiny
Opavské Slezsko
Ostravsko
Klimkovice
Poodří - Moravské Kravařsko
Těšínské Slezsko
Darkov - Karviná
Severozápadní Čechy
České středohoří a Žatecko
Mšené-lázně
Děčínsko a Lužické hory
Krušné hory a Podkrušnohoří
Dubí
Klášterec nad Ohří
Teplice
Střední Čechy
Střední Čechy - jih
Střední Čechy - Polabí
Lázně Toušeň
Poděbrady
Střední Čechy - západ
Střední Morava
Olomouc
Slatinice
Teplice nad Bečvou
Šumava
Východní Čechy
Českomoravské pomezí
Svitavy
Chrudimsko-Hlinecko
Hradecko
Hradec Králové
Kladské pomezí
Velichovky
Králický Sněžník
Orlické hory a Podorlicko
Pardubicko
Lázně Bohdaneč
Vysočina
Západočeské lázně
Západočeské lázně
Cheb
Františkovy Lázně
Jáchymov
Karlovy Vary
Lázně Kynžvart
Mariánské Lázně

Téma
Aktivní dovolená
novinky
Průvodce Českošlápek Průvodce Českošlápek
Tipy Českošlápka:
  • Pro rychlé vyhledání žádané informace použijte fulltext nebo si zobrazte mapu serveru.

Aktuální tip:
Resort Stein
Resort Stein

Rentzovo muzeum
Rentzovo muzeum

Spolupráce s námi
Přihlášení do administrace
Partneři serveru

CzechTourism logo

Výsledky anket

Podpora:
Projekt byl podpořen:

  • Ministerstvem pro místní rozvoj (v letech 2003-4)

Židovské památky

Czechtourism: Holešov - Šachova synagoga

Holešov - Šachova synagoga

 Zaslat pohlednici


Pozůstatkem po dávných i novodobých židovských obcích, s nimiž se na cestách po českých zemích můžeme setkat, jsou především někdejší ghetta, synagógy a hřbitovy. Velmi mnoho těchto objektů v minulých dobách beze zbytku zaniklo: byly ničeny náboženskými fanatiky už za křížových výprav v 11. a 12. stol., obvykle bývaly likvidovány po vypovězení židovského obyvatelstva z jednotlivých měst, opuštěné památky po venkovských židovských obcích vylidněných ve druhé polovině 19. stol. byly rozebírány jako stavební materiál, ve velké míře ničili židovské objekty nacisté. Přesto se však díky síti židovských obcí na našem území do dnešních dnů dochoval poměrně značný počet památek.

Už v 11. stol. existovaly pravděpodobně dvě malé židovské osady v prostoru pozdějšího města Prahy, ve 13. stol. je doložena židovská osada na území Brna, ve 14. stol. už známe mnoho "židovských ulic" v různých našich městech.

Toto územní soustředění mělo příčiny právní, hospodářské i náboženské. Židovské obyvatelstvo, tvořící tolerovanou menšinu, žilo (za dosti vysoký "ochranný poplatek") pod ochranou panovníka nebo jiné vrchnosti, která židovským rodinám zajišťovala (nebo alespoň měla zajistit) bezpečnost osob i majetku, možnost výkonu povolených zaměstnání, svobodné dodržování náboženských obřadů a zvyklostí.

Už ve středověku bývalo ve většině případů soustředění židovských domů ve zvláštních ulicích a čtvrtích - ghettech - povinné. Ještě důslednější separaci židovských obyvatel pak nařídil r. 1726 císař Karel VI.

Náboženským centrem židovské ulice nebo čtvrtě bývala vždy synagóga či modlitebna. Dále v žádné židovské ulici nechyběla škola. Větší židovské obce mívaly obecní dům, zvaný často židovská radnice, se zasedací síní, kanceláří, archívem, někdy i s bytem rabína, školní třídou, zimní modlitebnou apod. Významnou budovou v mnoha ghettech byl rabínský dům, patřící náboženské obci a sloužící k ubytování duchovního. Ve všech židovských obcích byla nutná rituální lázeň (mikve) s bazénem nebo větší vanou. Důležitou sociální institucí býval špitál, tj. starobinec, útulek pro osamělé staré souvěrce. Větší židovské obce mívaly také masné krámy, spojené často s jatkami (způsob porážení zvířat a úprava masa se řídí zvláštními náboženskými předpisy). Nejstarší dochovanou synagogální stavbou na našem území je raně gotická Staronová synagóga v Praze (z poslední třetiny 13.stol.).

Typickým a zdaleka viditelným označením synagógy bývalo kamenné Desatero, umístěné na průčelí nebo nad hlavním štítem budovy. Průčelí nebo portály synagóg byly často opatřeny hebrejským nápisem. Většinou jde o verš žalmu, který se vztahuje k "domu modlitby". Vnitřní výzdoba synagóg byla vždy střídmá. Nikdy tu nebývají zobrazeny lidské bytosti a většinou ani zvířata (s výjimkou symbolických lvů a ptáků), takže štuky a malby na stěnách, klenbách a stropech se omezují na geometrické a rostlinné ornamenty či plody zmiňované v biblických textech, na různé drapérie apod., případně jsou zde napsány starozákonní citáty apod.

Aron ha-kodeš (schrána na Tóru) je nejdůležitějším bodem synagógy a modlitebny. Obvykle je to výklenek ve zdi (zvenší bývá zeď v tomto místě nápadně zesílená) vyplněný ozdobnou skříní, v níž jsou uloženy Tóry, tj. pergamenové svitky s hebrejským, ručně psaným textem pěti Mojžíšových knih. Aron ha-kodeš je v našich zemích umístěn vždy na východní stěně modlitebního sálu: synagógy jsou orientovány k východu.

Czechtourism: Praha - Starý židovský hřbitov

Praha - Starý židovský hřbitov

 Zaslat pohlednici

Téměř každá židovská náboženská obec měla svůj vlastní hřbitov. Základní rozdíl mezi židovskými a křesťanskými hřbitovy vyplývá z tradiční židovské zásady nenarušitelnosti hrobů: ostatky zemřelých mají zůstat navždy na tom místě, kde byly pohřbeny. Proto v případech, kdy zaplněný hřbitov nebylo možné plošně rozšířit, navezla se na staré hroby vrstva zeminy a další zemřelí pak byli pohřbíváni o něco výš, nad původními hroby.
Na našem území se setkáváme se dvěma starými typy židovských. náhrobků. Zcela běžný je deskový náhrobní kámen zapuštěný kolmo do země - stéla. Vzácnějším druhem náhrobku je tzv. tumba, sestavená obvykle z několika kamenných desek, svým tvarem připomínající antický sarkofág. Nápisy na náhrobcích (epigrafy) bývaly až do 19. stol. pouze hebrejské. Od poloviny předminulého století se na našich hřbitovech začínají objevovat dvojjazyčné nápisy hebrejsko-německé. Mnohé náhrobky z 20. stol. mívají už nápisy jen české nebo jen německé, ale téměř vždy ukončené pěti hebrejskými písmeny (zkratkou tradiční náhrobní formule).
Kamenný náhrobek, jehož zhotovení vždy dlouho trvalo, bývá na žid. hřbitovech instalován až po roce: malá pobožnost spojená se zasvěcením náhrobku se koná v den prvního výročí úmrtí nebo pohřbu.
Do dnešní doby se na území Čech a Moravy dochovalo na 180 areálů židovských čtvrtí čí ulic, 200 synagog a 320 židovských hřbitovů.


V pravidelném cyklu svátků zaujímá ústřední místo slavení soboty (šabat) jako sedmého dne v týdnu, který má být zasvěcen odpočinku. Židovská liturgie probíhá v rámci jednoročního cyklu náboženského roku. Židovské svátky jako roš hašaná (nový rok), sukot (svátek stánků), chanuka (svátek světel), pesach ("velikonoční" svátek), purim (svátek losů) ad. jsou pohyblivé a odvozují se z židovského kalendáře. Židovský letopočet se počítá od stvoření světa, v září 2002 zahájil rok 5763.

Mezi nejvýznamnější střediska židovských památek patří Praha, Rakovník, Plzeň, Kasejovice, Březnice, Kosova Hora, Heřmanův Městec, Brno, Boskovice, Velké Meziříčí, Třebíč, Mikulov, Břeclav, Holešov, Přerov, Polná a Terezín.

zdroj informací: B.A.T.Program: Židovské památky, Jan Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě

Vyhledání židovské památky

 
Výběr přes mapku
Otevřeno:
Vyberte datum prostřednictvím kalendáře - JavaScript.


Další parametry hledání
Certifikáty

















Regionální certifikáty
Služba:

Židovské obce

Základní organizační jednotkou jsou židovské obce. Jejich počet a umístění se časem proměňovaly. Nejvyšší stav byl dosažen koncem 19.století, kdy zde žilo téměř 15.000 Židů ve 250 náboženských obcích. Tragickým přelomem však byla 2.světová válka, kdy bylo 90% židovské populace vyvražděno nacisty. Dnešní stav čítá 3000 osob v 10 židovských obcích.

Představitelem židovské obce je předseda, volený zpravidla na 3 roky, duchovním pak rabín, případně kantor. Zastřešující organizací židovských obcí je Federace židovských obcí v ČR, která je členem Evopského a Světového židovského kongresu.

zdroj informací: B.A.T.Program: Židovské památky

Olomouc Brno Ostrava Plzeň Liberec Ústí nad Labem Děčín Teplice Karlovy Vary Praha


Legenda:

BrnoDěčín
Karlovy VaryLiberec
OlomoucOstrava
PlzeňPraha
TepliceÚstí nad Labem


Fotogalerie + pohlednice
Videogalerie
Virtuální prohlídky

Turistické programy

Kalendář akcí

Druh/typ:
Význam:






začátek: Kalendář - výběr data konec: Kalendář - výběr data



Neklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!

loginImage