Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Jdi na začátek obsahu stránky CZeCOT logo turistický portál České republiky
Poznejte Česko s CZeCOTem!

rozšířené hledání
ČeskyDeutschEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiпо-русскиSpolupráce s námiSpolupráce s námi  Mapa serveruMapa serveru
Rezervujte ubytování online: Příjezd: Počet nocí:
Fotogalerie + pohlednice Videogalerie
Virtuální prohlídky Počasí
Turistické programy Balíčky zážitků
Kalendář akcí Mapy
Audiogalerie  
Turistický informační servis
Aktuality
Region

Česká republika
Český ráj
Český sever
Frýdlantsko
Lázně Libverda
Jizerské hory
Lužické hory a Ještědský hřbet
Lázně Kundratice
Máchův kraj
Jižní Čechy
Bechyně
Písek
Třeboň
Vráž u Písku
Jižní Morava
Brno a okolí
Brno
Lednicko-Valtický areál
Lednice
Moravský kras a okolí
Podyjí
Slovácko
Hodonín
Ostrožská Nová Ves
Zlínsko
Kostelec u Zlína
Luhačovice
Zlín
Krkonoše
Janské Lázně
Podhůří Krkonoš
Lázně Bělohrad
Špindlerův Mlýn
Plzeňsko
Chodsko
Plzeň
Tachovsko-Stříbrsko
Konstantinovy Lázně
Praha
Severní Morava a Slezsko
Beskydy - Valašsko
Jeseníky
Bludov
Jeseník
Karlova Studánka
Lipová-lázně
Velké Losiny
Opavské Slezsko
Ostravsko
Klimkovice
Poodří - Moravské Kravařsko
Těšínské Slezsko
Darkov - Karviná
Severozápadní Čechy
České středohoří a Žatecko
Mšené-lázně
Děčínsko a Lužické hory
Krušné hory a Podkrušnohoří
Dubí
Klášterec nad Ohří
Teplice
Střední Čechy
Střední Čechy - jih
Střední Čechy - Polabí
Lázně Toušeň
Poděbrady
Střední Čechy - západ
Střední Morava
Olomouc
Slatinice
Teplice nad Bečvou
Šumava
Východní Čechy
Českomoravské pomezí
Svitavy
Chrudimsko-Hlinecko
Hradecko
Hradec Králové
Kladské pomezí
Velichovky
Králický Sněžník
Orlické hory a Podorlicko
Pardubicko
Lázně Bohdaneč
Vysočina
Západočeské lázně
Západočeské lázně
Cheb
Františkovy Lázně
Jáchymov
Karlovy Vary
Lázně Kynžvart
Mariánské Lázně

Téma
Aktivní dovolená
novinky
Průvodce Českošlápek Průvodce Českošlápek
Tipy Českošlápka:
  • Pro rychlé vyhledání žádané informace použijte fulltext nebo si zobrazte mapu serveru.

Aktuální tip:
Hotel Zlatá Hvězda
Hotel Zlatá Hvězda

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské
Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské

Spolupráce s námi
Přihlášení do administrace
Partneři serveru

CzechTourism logo

Výsledky anket

Podpora:
Projekt byl podpořen:

  • Ministerstvem pro místní rozvoj (v letech 2003-4)

Povídání o úpěnlivých sloupech

Ono se řekne památky... Většina lidí si pod tím představí hrady, zámky, paláce, rotundy, kostely, kláštery... místa, kde se shromažďují turisté ve skupinkách, zaplatí vstupné, dostanou průvodce a otáčejí hlavami podle pokynů nalevo vidíte, napravo vidíte... Přesto existuje jistý druh památek, který stojí tak trochu mimo. O těchto objektech se zhusta ví jen velmi málo – kdo je postavil, proč...

COT Business: Tzv. Loreta, barokní mariánský sloup na náměstí v Dačicích

Tzv. Loreta, barokní mariánský sloup na náměstí v Dačicích

 Zaslat pohlednici

Dotvářejí výraz venkovské krajiny, měst, vesnic. Jsou to Boží muka na rozcestích, kapličky, smírčí kříže, osamělé sochy svatých, pomníčky, sloupy i monumentální sousoší. Většinou se jim říká drobné sakrální památky, ale mnoho z nich má ryze světský charakter (pomníčky na místech neštěstí atd.). Jedním z fenoménů našich měst a vesnic jsou morové, mariánské a trojiční sloupy. Najdete je téměř všude – od honosných monumentů s balustrádou v bohatých městech až po prosté sloupy s Panenkou Marií v malých vesničkách.

Rozlišovat mezi mariánskými, morovými a trojičnými sloupy bývá někdy obtížné. Spousta z nich jsou například zároveň mariánské a morové. Obecně se dá říci, že morové sloupy vznikaly před, v průběhu a po epidemiích černého moru, které se po Evropě proháněly v průběhu od 15. až do začátku 18. století. Nejhorší epidemie postihla české země v průběhu třicetileté války a po ní. Podle zápisu Augustina Weisse zbylo z původních cca 3 milionů obyvatel českých zemí pouhých 50 000. Sloupy se stavěly preventivně (aby mor nepřišel), v průběhu epidemií (aby uškodil co nejméně) a po odeznění morové rány (jako dík za přežití). Naproti tomu mariánské sloupy jsou spojeny s mariánským kultem a vznikaly až do konce 19. století, výjimečně i na začátku století minulého.

Trojiční sloupy jsou zasvěceny Nejsvětější Trojici – Otci, Synu a Duchu svatému.

Trojiční nauka je pro křesťanství velmi důležitá. Víra v Trojici patří mj. mezi základní znaky, podle kterých se rozlišuje, zda je nějaké náboženské společenství křesťanské, nebo ne. Například pro židovskou víru je Trojiční chápání Boha nepřijatelné.

Naprosto jasným důkazem, že máte co dělat s morovým sloupem, je zpodobení několika svatých – ochránců před morem. V první řadě je to sv. Roch. Bývá ztvárněn jako vysoký muž v kněžském rouchu s berlou a se psem. Legenda praví, že černou smrt přežil jen díky vroucím modlitbám a věrnosti svého psa, který mu po dobu jeho utrpení nosil do lesní pustiny krajíce chleba. Dalším členem protimorového týmu byl sv. Šebestián (nebo také Sebastián), mimo jiné také patron umírajících. Sv. Šebestiána poznáte snadno – je to téměř nahý muž připoutaný ke stromu a probodaný šípy. Jinou postavou, která může figurovat na morových sloupech, je sv. Rozálie. Zpodobňuje se jako žena umírající v jeskyni.

Dalšími svatými, se kterými se můžete na morových sloupech potkat, je např. sv. Barbora (patronka horníků a dělostřelců), Karel Boromejský (milánský arcibiskup, který v době morové epidemie pečoval o nemocné a obětoval tomu veškerý svůj majetek i život), sv. František Xaverský (misionář a apoštol Indie) a sv. Florián (ten zemřel roku 304 podnikatelskou smrtí – hodili jej s mlýnským kamenem na krku do řeky Enže, a proto se stal patronem hasičů).

Putování po morových sloupech je ponořením do temné minulosti, ve které statisíce lidí po celé Evropě umíraly na zákeřnou chorobu, proti níž nebylo léku. Morové sloupy měly funkci duchovního mostu mezi nebem a zemí, pomocí něhož se k nebi vysílaly úpěnlivé prosby obyčejných lidí, aby je mor ušetřil.

Jedním z prvních míst, kde se takový votivní sloup objevil, byla Praha, kde jej postavil génius českého baroka Jan Jiří Bendl. Jeden z největších sloupů v Evropě postavil Václav Render v Olomouci. Jeho práce je také ukázkou toho, jak u takového sloupu přecházejí funkce prosebné ve funkce politické. Spojení s morovými ranami později nahrazoval obecně reprezentativní účel.

Na své exkurzi po zajímavých sloupech začněme právě v Olomouci, kde nalezneme na Horní náměstí sloup Nejsvětější Trojice a na Dolním náměstí mariánský morový sloup. Oba mají společného autora – již zmíněného Václava Rendera a jejich stavba byla vzájemně provázaná.

Olomoucké sloupy

COT Business: Morový sloup na Dolním náměstí v Olomouci

Morový sloup na Dolním náměstí v Olomouci

 Zaslat pohlednici

Morová nákaza postihla Olomouc několikrát, ale jedna z těch nejničivějších udeřila v letech 1714 – 1716. Uprostřed epidemie bylo město dokonce uzavřeno a izolováno od ostatního kraje vojenskými oddíly, ale toto opatření nebylo příliš účinné a epidemie odešla tak, jak přišla. Vzhledem k bohatství města se našla spousta sponzorů, kteří byli ochotni věnovat peníz na vybudování sloupů jako výraz vděku těch, kteří přežili. Podobných projektů bylo zřejmě více, ale jen dva z nich co do nákladnosti a výstavnosti předčily všechny ostatní a dodnes tvoří jádro a nedílnou součást olomoucké městské památkové rezervace. Prvním z nich je Nejsvětější Trojice, druhým je „opravdový“ morový sloup mariánský.

Václav Render (1669 – 1733), architekt a městský kameník olomoucký, osobně prošel hrůzami umírajícího města a na realizaci opravdu reprezentativní stavby měl eminentní zájem. Už v říjnu 1715, tedy uprostřed epidemie, byla městská rada seznámena se záměrem zhotovit votivní sloup tak vysoký a nádherný, jaký jinde nemají.

COT Business: Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci

Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci

 Zaslat pohlednici

Render si ale zřejmě uvědomil, že zamýšlený mariánský sloup těmto náročným kritériím nedostojí, a proto přikročil souběžně k přípravě výstavby mnohem monumentálnějšího sloupu Nejsvětější Trojice. Žádost o povolení stavby poslal olomouckému magistrátu v lednu 1716. Začal tak pracovat na dvou velmi prestižních projektech, které se však lišily způsobem financování: zatímco v případě morového sloupu zainvestovala spousta mecenášů, projekt sloupu Nejsvětější Trojice měl finančně na bedrech Render sám. Vyskytly se samozřejmě i potíže, jak to už s magistráty bývá. Render vybral pro sloup nejskvělejší místo, kde ale stály kašny, jejichž přesun magistrát nepovolil. Render se tedy zavázal, že je nechá přemístit a nepoužije přitom obecní prostředky. Dále se magistrátu upsal v tom smyslu, že když nestihne práci dokončit za svého života, odkáže k jejímu dokončení vlastní majetek. To byly tehdy poměry, že?

Dlouho lavíroval Render mezi tím, který sloup bude morový a který čestný. Nakonec to dopadlo tak, že mariánský morový sloup dokončil jako první. Stavba trojičního sloupu se táhla – byl to projekt grandiózní a drahý. Render vyhnal stavbu do prvního patra (čímž donutil své pokračovatele respektovat původní projekt), načež zemřel. Jeho majetek byl skutečně rozprodán a ve stavbě pokračovalo několik jeho následovníků. Sloup Nejsvětější Trojice byl dokončen až roku 1754 a jeho vysvěcení asistovala osobně i císařovna Marie Terezie.

Už v době svého vzniku byl natolik ceněn, že i Prusové při obléhání Olomouce v roce 1758 přistoupili na gentlemanskou dohodu, že se do něho nebudou trefovat.

Mariánský morový sloup

Sloup stojí uprostřed olomouckého Dolního náměstí. Byl dokončen v roce 1723. Na jeho sochařské výzdobě pracovali Jan Sturmer (1675 – 1729) a Tobiáš Schütz (zřejmě 1695 – 1724). Jan Sturmer má na svědomí sochy Karla Boromejského, Františka Xaverského a vrcholovou sochu Panny Marie Immaculaty. Autorem ostatních soch je Tobiáš Schütz, snad kromě sochy sv. Šebestiána, která je pozdějšího data. Schéma tohoto sloupu vychází z kompozice morových sloupů ve Vídni a v Praze. Socha Panny Marie je osazena na tordovaném sloupu, pod ním je čtvercový podstavec s volutovými křídly, která nesou sochy ochránců proti moru ve dvou patrech. Ve vrchním patře sídlí patronka města sv. Pavlína, sv. Rozálie, sv. Kateřina a sv. Barbora. Dolní patro je pánské, bydlí v něm sv. Karel Boromejský, sv. Šebestián, sv. Roch a sv. František Xaverský.

Sloup Nejsvětější Trojice

COT Business: Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci

Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci

 Zaslat pohlednici

Monumentální barokní sousoší Nejsvětější Trojice, největší v českých zemích (35 metrů výšky), je situováno na Horním náměstí. Na jeho sochařské výzdobě měli podíl F. Sattler, O. Zahner a J.M. Sherhauf. Na vrcholu sloupu je osazeno sousoší Nejsvětější Trojice (žehnající Otec, mladý Kristus s křížem a holubice Ducha Svatého). Postava archanděla Michaela odděluje nebeskou sféru od pozemské. Ve třetině výšky pylonu stoupá vzhůru skupina Nanebevzetí – dva andělé, nesoucí na oblacích Pannu Marii.

Třetí podlaží obklopuje šest soch světců. Rodičů Panny Marie – sv. Anny a sv. Jáchyma. Dále je to sv. Josef, sv. Jan Křtitel, sv. Jeroným a sv. Vavřinec.

Střední část zdobí rovněž šest soch: dva patroni slovanských národů sv. Cyril a Metoděj a čtyři mučedníci – sv. Vojtěch, sv. Blažej, sv. Jan Nepomucký a sv. Jan Sarkander. Střední část sloupu nese také reliéfy šesti apoštolů – Filipa, Matouše, Šimona, Judy Tadeáše, Jakuba Menšího a Bartoloměje.

Sochy spodního podlaží uvádějí zemští patroni sv. Mořic (Rakousko) a sv. Václav (Čechy). Následují františkánští světci sv. Antonín Paduánský a sv. Jan Kapistrán, dále jezuitský světec sv. Alois Gonzaga (patron studentů a mládeže) a poslední sochou je sv. Florián, ochránce proti požárům. Reliéfy v přízemí zpodobňují zbývající apoštoly – Petra, Pavla, Ondřeje, Jakuba Většího, Tomáše a Jana. V přízemí je rovněž umístěna kaple.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl v roce 2000 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze

COT Business: Model mariánského sloupu (do 3.11.1918 stával na Staroměstském náměstí v Praze)

Model mariánského sloupu (do 3.11.1918 stával na Staroměstském náměstí v Praze)

 Zaslat pohlednici

Byl první, vzorem pro mnohé další, ale nemůžete ho (zatím) vidět. Byl postaven v roce 1650, tedy po třicetileté válce, z popudu císaře Ferdinanda III. Téměř 16 m vysoký sloup vytvořil pražský sochař Jan Jiří Bendl podle návrhu neznámého umělce. Byl umístěn na Staroměstském náměstí tak, aby jeho stín v poledne dopadal na pražský poledník (je to ten kovový pás v dlažbě). O dva roky později byl vysvěcen. Na vrcholu čtrnáctimetrového pískovcového sloupu se tyčila pozlacená socha Panny Marie a u jeho paty stály čtyři sousoší andělů, zápasících s ďábly. Původním účelem stavby byla oslava udatnosti Pražanů, kteří své město uhájili proti nájezdu Švédů, a samozřejmě také uctění ochránkyně a přímluvkyně, dnešním slovníkem tedy lobbistky Panny Marie Immaculaty.

Leč co se nestalo: čím déle Habsburkové vládli, tím více se zapomínalo na původní účel sloupu a tím více lidí mělo pocit, že byl vztyčen na paměť porážky českých nekatolíků, vítězství Habsburků a k oslavě vítězné bitvy na Bílé hoře. První úvahy o jeho odstranění se objevily už v roce 1884, kdy se projednávaly otázky jeho opravy. Jednání rady tehdy sloup ustál, ale ne nadlouho.

3. listopadu 1918 provedl žižkovský bohém Franta Sauer (a známý opilec z party pana Haška) akci, jejímž výsledkem byl hrdinský zásah žižkovských hasičů, kteří rukou společnou a za použití hasičské techniky sloup strhli. To jsme to těm Habsburkům nandali! (Hned další den se na troskách sloupu objevil věnec a rozhodný protest proti tomuto revolučnímu činu od české malířky Zdenky Braunerové.) To nemnoho, co ze sloupu zůstalo, bylo uloženo v pražském lapidáriu.

Shodou okolností právě v současné době vřou vášně, zda mariánský sloup znovu postavit, či ne. Otázek je mnoho – například kam? Od roku 1918 se náměstí dost podstatně změnilo a jeho současnou dominantou je Šalounův Mistr Jan Hus (byť oba monumenty prožily tři roky jeden vedle druhého). Horší je to, že značná část radních se mentálně pohybuje ještě v rovině slavného husitského revolučního hnutí a baroka jako doby temna – jinými slovy, myslí zhruba na platformě Franty Sauera.

Mezitím se ovšem dějí věci. V roce 1990 byla založena společnost pro obnovu mariánského sloupu a v průběhu dalších let byla vyhlášena celonárodní sbírka a zhotoven odlitek dochovaných dílů. Od roku 1997 na monumentu pracuje akademický sochař Petr Váňa. V roce 1998 byly dokončeny plány a začaly práce na kamenné architektuře sloupu. V roce 2000 započalo sekání sochy Panny Marie. Pro samotný sloup byl dovezen 16tunový pískovcový kvádr z indického Jaipuru, spodní část monumentu má být z pískovce z okolí Božanova na Náchodsku.

COT Business: Replika sochy Panny Marie pro obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Replika sochy Panny Marie pro obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí

 Zaslat pohlednici

Replika sochy Panny Marie už dnes trůní na modrých traverzách u zdi Týnského chrámu a zhruba metrový model mariánského sloupu je k vidění v kapli Staroměstské radnice. Otázkou zůstává, zda uvidíme repliku celého sloupu a kde.

Morový sloup v perníkové metropoli

COT Business: Mariánský morový sloup v Plzni

Mariánský morový sloup v Plzni

 Zaslat pohlednici

Poprvé se o mariánském sloupu v Pardubicích začalo mluvit v roce 1695, kdy pardubický děkan Václav Rejšík začal na radnici shánět peníze „k vyzdvižení jisté kolumny tu na rinku pardubském“, což byla v podstatě žádost o dotaci a jako taková se samozřejmě musela zaprotokolovat. 1. února 1697 vydala na žádost dalšího děkana Valentina Kelčáka arcibiskupská konzistoř povolení ke stavbě sloupu „se sochou Nejsvětější Panny se čtyřmi patrony království Českého, vše z kamene, uprostřed tamního náměstí“. Autor sloupu, postaveného během dvou let, nebyl znám. Až při restaurátorských pracích v letech 1982-83 bylo na dříku sloupu pod hlavicí odhaleno jméno „Lorenc“. Není jasné, zda šlo o autora sochařské výzdoby nebo kameníka či koho jiného. Nebo že by Alojz?

COT Business: Detail pardubického morového sloupu (P. Maria)

Detail pardubického morového sloupu (P. Maria)

 Zaslat pohlednici

V roce 1777 sloup zásadním způsobem přestavěl pardubický sochař Jakub Teplý, který za svou práci inkasoval 250 zlatých a půl vědra piva z každé várky po dobu 1 roku. Mimochodem, s pivem pardubický sloup stál i padal: byl postaven z výnosu povolených veřejných pivních várek. Teplý postavil kolem sloupu pískovcový parapet čili galerii ve tvaru čtverce, do každého rohu usadil velkého českého lva a doprostřed každé ze stran postavil jednoho světce: na východ sv. Josefa, na jih sv. Prokopa, na západ sv. Jana Nepomuckého a na sever sv. Ivana. Socha Matky Boží byla vysoká 1 sáh a 1 stopu a v r. 1780 ji nechal místní měšťan Josef Kotík pozlatit.

Během času zřejmě svatí hráli škatule, škatule, hejbejte se – nebo do věci zanesly zmatek zápisy kronikářů, takže teď budete muset vzít zavděk současným stavem: sloup se sochou Panny Marie na Pernštýnském náměstí zdobí sv. Ivo, sv. Jan Nepomucký, sv. Josef, sv. Ludmila, sv. Norbert,
sv. Václav a sv. Vojtěch. Bůh suď, jak se tam ti dva poslední – Přemyslovec a Slavníkovec – snášejí.

Půvabné sloupy kostelecké

COT Business: Mariánský sloup v Kostelci nad Orlicí

Mariánský sloup v Kostelci nad Orlicí

 Zaslat pohlednici

Zůstaneme ještě chvíli ve východních Čechách a podíváme se na dva sloupy, které mají v Kostelci nad Orlicí. Samotné městečko oplývá jak malebností, tak množstvím zajímavých památek. Krom jiného má dva zámky: Starý zámek a Nový zámek. Ale vraťme se ke sloupům – první z nich představuje práci z období vrcholného baroka, zatímco druhý je postaven v novogotickém slohu.

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na kosteleckém Palackého náměstí. Je jednoduchý, prostý, bez doprovodných sousoší. Na dvoustupňovém schodišti stojí balustráda se čtyřmi rohovými sloupky, zdobenými rostlinným dekorem a se čtyřbokými kuželkami. Vlastní sloup je osazen na sokl s aliančními erby a nápisovými plochami. Dřík sloupu s patkou je vysoký zhruba 6 metrů a je zakončen korintskou hlavicí se čtyřmi andílky. Samotná socha Panny Marie Immaculaty je vysoká 2 metry, přičemž kovové pozlacené atributy (tedy kytice a svatozář) jsou zřejmě pozdějšího původu.

COT Business: Detail mariánského sloupu v Kostelci nad Orlicí

Detail mariánského sloupu v Kostelci nad Orlicí

 Zaslat pohlednici

Sloup nechal postavit tehdejší majitel Kostelce nad Orlicí hrabě František Karel Záruba roku 1707. Autor sloupu je poněkud nejasný, ale snad to byl Mates Mielnický. Alianční znaky na sloupu patří manželům hraběti Josefu Kinskému a Marii, hraběnce Černínové z Chudenic, znaky na soklu jsou manželů hraběte Františka Karla Záruby z Hustířan a Marie Maxmiliány hraběnky z Ugartu. Na opačné straně je alianční znak manželů hraběte Josefa Antonína Záruby z Hustířan a Eleonory hraběnky z Oppersdorfu.

A pro případ, že by někdo tyto alianční znaky neznal, je v nápisové části soklu jasně (latinsky) řečeno, kdo se zasloužil o to, že tu sloup stojí. Hle, tu je již politikum nejméně stejně silné jako náboženské zanícení!

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice

COT Business: Novogotický sloup Nejsvětější Trojice v Kostelci nad Orlicí

Novogotický sloup Nejsvětější Trojice v Kostelci nad Orlicí

 Zaslat pohlednici

Rozumí se samo sebou, že sloup Nejsvětější Trojice musí být na náměstí. A tak mají Kostelečtí na náměstí sloupy dva – mariánský ve východní části a trojiční v severozápadní. Kostelecký trojiční sloup je vlastně pětimetrový pilíř v novogotickém slohu, stojící na třístupňovém schodišti o půdorysu zhruba 4 x 4 metry. Ve výklenku vrcholové fiály, obráceném na jižní stranu, je osazen výjev Nejsvětější Trojice. Níže, v nikách pilíře, se nacházejí 4 sochy. Nároží pilíře jsou opatřena opěráky se sloupy, které končí fiálami. Podívejme se na to, kdo se zabydlil v nikách – zepředu, tedy na slunné jižní straně pod sv. Trojicí je socha Panny Marie Immaculaty s nápisem „Hle Matka Tvá“. V západní nice najdete sochu sv. Vojtěcha s žádostí „Sv. Vojtěchu, oroduj za nás“. Sv. František má výhled na východ slunce a nápis „Sv. Františku, pros za nás“. Konečně na půlnoční straně vládne sv. Václav, po němž nikdo nic nechce, přesto má ale nápis nejdelší: „K větší úctě a slávě Nejsvětější Trojice jest postavena tato socha od manželů Františka a Marie Tichých léta páně 1874“.

Plzeňský morový sloup

COT Business: Mariánský morový sloup v Plzni

Mariánský morový sloup v Plzni

 Zaslat pohlednici

Přesuneme se teď na západ, do světového hlavního města piva. Morový sloup zakončený hlavicí se sochou Panny Marie s Jezulátkem mezi katedrálou a radnicí v severozápadním rohu náměstí nelze přehlédnout. I když... V roce 1865 se tehdejšímu arciděkanovi (jmenoval se Hlavan) zdálo, že je sloup jakýsi zastrčený a že by si zasloužil místo na výsluní. Zkrátka, hodlal jej přestěhovat na druhou stranu náměstí. Za tímto účelem uspořádal i sbírku, jenže narazil. Plzeňané si na sloup na jeho místě zvykli a Hlavanovi dali důrazně najevo, že při stěhování by se sloup mohl poškodit, a aby ho radši za vybrané peníze nechal pořádně opravit. Arciděkan usoudil, že hlas lidu je hlas Boží a změkl.

COT Business: Socha Panny Marie s Jezulátkem na plzeňském morovém sloupu

Socha Panny Marie s Jezulátkem na plzeňském morovém sloupu

 Zaslat pohlednici

Vznik plzeňského morového sloupu souvisí samozřejmě s morovou ranou, která zasáhla Plzeň roku 1680. Vždycky, když je zle, shromažďují se lidé na význačných místech, vzývají božstva, prosí o slitování a většinou slibují hory a doly (jenom ne vlastní polepšení). Tak tomu bylo i 22. září zmíněného roku 1680, kdy se plzeňským náměstím ubíralo procesí, které na tomto místě vyslovilo veřejný slib: když se z toho trúblu dostaneme, postavíme pomník za Boží slitování. Přání bylo vyslyšeno, mor vyčichl a hned v listopadu se už klepalo na základní kámen sloupu.

Sloup dokončil v roce 1681 plzeňský kameník a sochař Kristián Widman. Na počátku dalšího století, v roce 1714 byl původně jednoduchý sloup obohacen o sousoší na kamenném podstavci a balustrádě. Když si projdeme seznam přítomných, už nás po předchozím čtení nic nepřekvapí – snad jen sv. Bartoloměj s nožem, patron kolonistů a zakladatelů měst. Jinak je to obvyklá společnost, která se při podobných příležitostech schází – sv. Václav (s orlicí), členové „protimorového komanda“ sv. František Xaverský, sv. Roch a sv. Rozálie neboli Růžena (ležící na smrtelném loži v jeskyni v podstavci), dále odchytávač červených kohoutů sv. Florián, patronka umírajících sv. Barbora a sv. Petr z Alkantary (což byl františkánský světec). Plzeňští měšťané později tvrdili, že vždycky, když měl potom přijít mor, drželo Jezulátko v ručičce umrlčí hlavu, tedy lebku. Takže byl sloup navíc jakýmsi předchůdcem systému včasného varování.

Trojiční sloup v Lokti

COT Business: Trojboký sloup Nejsvětější Trojice v Lokti

Trojboký sloup Nejsvětější Trojice v Lokti

 Zaslat pohlednici

Když už jsme jednou v těch západních Čechách, zaskočíme ještě nakrátko do Lokte. Do Lokte se hrnou turisté především kvůli gotickému hradu, založenému už někdy ve 12. století. Leč Loket, příjemné to město, má krom mnohých jiných ještě jednu zajímavost: je jí trojiční sloup, který má jako jeden z mála trojúhelníkový půdorys.

Hlavní veřejnou plochou města je přirozeně náměstí T. G. Masaryka, táhnoucí se celým centrem a přecházející k oběma přístupovým cestám do města. V jeho středu najdete sloup Nejsvětější Trojice z roku 1719. Autorem návrhu byl zřejmě Karel Stülp. Radní tehdy ještě bohatého města vydali na stavbu 104 tisíce zlatých. Půdorys sloupu si pohrává s motivem trojúhelníku, který symbolizuje křesťanskou trojjedinost, takže se dá říci, že princip trojjedinosti byl v tomto případě dotažen k naprosté dokonalosti. Vrchol sloupu patří samozřejmě Nejsvětější Trojici. V nižším patře se nacházejí sochy archandělů, pod nimi je vytesán městský znak. V nejnižším patře plastik defilují sv. Václav, sv. Šebestián, sv. Jan Křtitel, sv. Jan Nepomucký, sv. Florián a Panna Marie. Jak bývá dobrým zvykem, rok vzniku monumentu se dá vyčíst z chronogramu (římské číslice tvořené velkými písmeny v textu), který je obsažen v modlitbách a vzývání na čelních plochách horní části pilíře.

Telčský mariánský sloup

COT Business: Mariánský (a zároveň morový) sloup na náměstí v Telči

Mariánský (a zároveň morový) sloup na náměstí v Telči

 Zaslat pohlednici

Jak je zajisté známo, jádro města Telče je městskou památkovou rezervací, která byla v roce 1992 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Nejvyhledávanějším turistickým cílem Telče je náměstí s otevřenými podloubími s půlkruhovými arkádami, spočívajícími na pilířích. Velká část města v roce 1530 vyhořela a při následných opravách se vzájemné prolínání pozdně gotického a renesančního slohu projevilo zejména při stavbě těchto loubí, která byla zaklenuta nejčastěji křížovou klenbou.

Nádvoří zdobí dvě pěkné kašny (které byly původně dřevěné) a – jak jste jistě uhodli – mariánský sloup. Byl postaven v letech 1716 – 1720 díky jisté měšťance jménem Zuzana Hodová. Zuzaně Hodové zřejmě sloup na náměstí natolik chyběl, že na jeho stavbu ve své závěti odkázala 1000 zlatých. Autorem sloupu byl David Lipart z Brtnice. Ve všech materiálech se o telčském sloupu píše jako o mariánském, ale vy už máte tolik zkušeností, že na první pohled poznáte, že jde zároveň o sloup morový. Ano, sešla se tu známá parta: sv. Roch, sv. Šebestián, sv. František Xaverius a v jeskyni umírající sv. Rozálie. Krom nich ještě sv. Jan Nepomucký, Jakub, anděl strážný, Marie Magdalena a Panna Maria.

Znojemský morový sloup

COT Business: Morový sloup na Masarykově náměstí ve Znojmě

Morový sloup na Masarykově náměstí ve Znojmě

 Zaslat pohlednici

Morový sloup, který stojí na dnešním Masarykově náměstí ve Znojmě, patří k nejstarším na našem území. Byl postaven v letech 1679 – 1682 na paměť zažehnání velké morové epidemie na místě, kde zřejmě dříve bylo popraviště. O jeho autorovi se v podstatě neví, ale plastika Panny Marie Immaculaty by mohla mít nějakou souvislost s dílnou znojemského sochaře a gdaňského rodáka Michaela Mandíka.

Základ celého díla tvoří podstavec z mušlového vápence, do něhož je zakomponován známý motiv sv. Rozálie. Na podstavci najdete nápisy s chronogramem a výklenky, do nichž se vkládaly lampy. Jeden z nápisů – latinský – praví: „Záchrano nemocných – modli se za toto město – bojující s morem – zaslibují ti toto dílo.“ Znojemský sloup je specifický tím, že na něm figuruje patron města
sv. Mikuláš. Jinak je obsazení standardní – sv. Florián, sv. Roch a sv. Šebestián. Znojemský sloup je v rámci mariánských morových sloupů představitelem vývojové řady od manýrismu až po 19. století, jeho slohem je raný barok a barok.

Náš výlet po úpěnlivých sloupech se chýlí ke konci. Stavěli je lidé, kteří toužili po přímluvě, ochraně, milosrdenství. Stavěli je proto, aby získali naději, že všechno zlé nakonec pomine nebo se v dobré obrátí. Až stanete na náměstí nějakého městečka, na kterém bude stát sloup (a troufnu si tvrdit, že v 95 % našich měst ten sloup určitě najdete), dobře si jej prohlédněte a vězte, že dnes kolem něho sice procházíme téměř bez povšimnutí, ale že byly doby, kdy se k němu upínaly stovky doufajících myslí.

Foto Ilona Urie, Milena Valušková, Luděk Sládek a městská IC



Fotogalerie + pohlednice
Virtuální prohlídky

Další informace na stranách:

Turistický informační servis

- Archiv starších zpráv -

Neklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!

loginImage