Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Jdi na začátek obsahu stránky CZeCOT logo turistický portál České republiky
Poznejte Česko s CZeCOTem!

rozšířené hledání
ČeskyDeutschEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiпо-русскиSpolupráce s námiSpolupráce s námi  Mapa serveruMapa serveru
Rezervujte ubytování online: Příjezd: Počet nocí:
Fotogalerie + pohlednice Videogalerie
Virtuální prohlídky Počasí
Turistické programy Balíčky zážitků
Kalendář akcí Mapy
Audiogalerie  
Turistický informační servis
Aktuality
Region

Česká republika
Český ráj
Český sever
Frýdlantsko
Lázně Libverda
Jizerské hory
Lužické hory a Ještědský hřbet
Lázně Kundratice
Máchův kraj
Jižní Čechy
Bechyně
Písek
Třeboň
Vráž u Písku
Jižní Morava
Brno a okolí
Brno
Lednicko-Valtický areál
Lednice
Moravský kras a okolí
Podyjí
Slovácko
Hodonín
Ostrožská Nová Ves
Zlínsko
Kostelec u Zlína
Luhačovice
Zlín
Krkonoše
Janské Lázně
Podhůří Krkonoš
Lázně Bělohrad
Špindlerův Mlýn
Plzeňsko
Chodsko
Plzeň
Tachovsko-Stříbrsko
Konstantinovy Lázně
Praha
Severní Morava a Slezsko
Beskydy - Valašsko
Jeseníky
Bludov
Jeseník
Karlova Studánka
Lipová-lázně
Velké Losiny
Opavské Slezsko
Ostravsko
Klimkovice
Poodří - Moravské Kravařsko
Těšínské Slezsko
Darkov - Karviná
Severozápadní Čechy
České středohoří a Žatecko
Mšené-lázně
Děčínsko a Lužické hory
Krušné hory a Podkrušnohoří
Dubí
Klášterec nad Ohří
Teplice
Střední Čechy
Střední Čechy - jih
Střední Čechy - Polabí
Lázně Toušeň
Poděbrady
Střední Čechy - západ
Střední Morava
Olomouc
Slatinice
Teplice nad Bečvou
Šumava
Východní Čechy
Českomoravské pomezí
Svitavy
Chrudimsko-Hlinecko
Hradecko
Hradec Králové
Kladské pomezí
Velichovky
Králický Sněžník
Orlické hory a Podorlicko
Pardubicko
Lázně Bohdaneč
Vysočina
Západočeské lázně
Západočeské lázně
Cheb
Františkovy Lázně
Jáchymov
Karlovy Vary
Lázně Kynžvart
Mariánské Lázně

Téma
Aktivní dovolená
novinky
Průvodce Českošlápek Průvodce Českošlápek
Tipy Českošlápka:
  • Pro rychlé vyhledání žádané informace použijte fulltext nebo si zobrazte mapu serveru.

Aktuální tip:
Hotel Páv
Hotel Páv

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské
Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské

Spolupráce s námi
Přihlášení do administrace
Partneři serveru

CzechTourism logo

Výsledky anket

Podpora:
Projekt byl podpořen:

  • Ministerstvem pro místní rozvoj (v letech 2003-4)
Libor Sváček: Hotel Paříž Praha - vitráž

Praha - město secese

Ve Francii a Belgii Art Nuoveau, v Anglii Modern Style, v Rakousku-Uhersku Jugendstil nebo secese. Jaké stopy zanechal v architektonicky eklektické Praze?

Nejenom Barcelona, Brusel, Paříž, Vídeň či jiná větší města starého kontinentu se mohou pochlubit světoznámými skvosty tohoto slohu. V Praze sice nenajdete stavby od takových velikánů, jako třeba Gaudí nebo Horta, nicméně mnoho pražských realizací architektů působících v české metropoli jim šlape na paty.

Vyjma velkých, a tím pádem i finančně velmi dobře podpořených staveb, jakými jsou především Obecní dům architektů Balšánka a Polívky, Wilsonovo nádraží od Josefa Fanty nebo luxusní budovy hotelů a bank v centru města, máte v Praze příležitost prohlédnout si mnoho dalších secesních památek. Máme na mysli i rarity jako například dodnes fungující vodárenskou věž v Michli nebo náhrobky od architekta Jana Kotěry na novém židovském hřbitově, ale především: dům, který najdete nedaleko Pražského hradu a jehož prohlídku byste si v žádném případě neměli nechat ujít, totiž vilu proslulého českého secesního výtvarníka a mystika Františka Bílka...

Nádraží jako monumentální klenot

Největší secesní realizací v Praze je původní budova Wilsonova nádraží. Jejím autorem je Josef Fanta a postavena byla za přispění mnoha českých špičkových umělců té doby v letech 1901–1909. Její “otec” byl žákem autorů novorenesanční budovy Národního divadla Josefa Zítka (v jehož ateliéru dokonce vypomáhal projektovat interiéry “svatostánku” národně obrozeneckého hnutí) a prof. Josefa Schulze. Fantovi se ale přesto dokonale podařilo oprostit se od historizujících vlivů svých učitelů a při průběžně přepracovávané studii nejrozsáhlejší zakázky své tvůrčí kariéry se nechal inspirovat především dekorativním pojetím takzvané florální secese, především pak tím francouzským.
Z technického hlediska je tato elegantní monumentální stavba zajímavá proto, že na největším pražském nádraží byla tehdy poprvé realizována velká ocelová dvojlodní dvorana, navržená inženýry Marjankem a Kornfeldem.

V dnešní době se v odborných kruzích konečně začíná spekulovat o tom, jak by měla vypadat rekonstrukce, nebo spíše rovnou komplexní přestavba provozních domků a peronů, kterými je vznosná secesní budova z několika stran obklopena ze smutných časů komunistického architektonického diletantství.

"Vysoké" umění i kulečník

CzechTourism: Praha - Obecní dům a Prašná brána
S rozvojem průmyslové výroby v celém Rakousku-Uhersku, kdy se v Praze zvýšil počet obyvatel o celou čtvrtinu, se na konci 19. století pochopitelně zvyšuje i zájem o spolkový život, a to i na stále se rozrůstajících periferiích metropole. Z obou těchto faktů profitovaly i jednotlivé městské části, které začaly budovat centra, kde by se lidé mohli pobavit při plesích a hostinách, ale také například zajít si i na divadelní představení nebo na výstavu. Názornými ukázkami těchto staveb jsou třeba Národní dům města Smíchova na Zborovské třídě (č.p. 82) či Národní dům v Hybešově ulici v Karlíně.

Tam ale obrazy Alfonse Muchy a další díla našich nejvýznamnějších umělců této doby pohromadě nenajdete... Leda byste se oblékli – pokud možno do gala – a vyrazili na výstavu, koncert či vynikající večeři do francouzské restaurace v Obecním domě na Starém Městě.

Tato realizace architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky z let 1905–1911, která stojí na náměstí Republiky – přímo vedle gotické Prašné brány, na místě bývalého královského dvora – je vybavena jak společenskými salonky, kulečníkovými hernami, pivnicí, kavárnou nebo cukrárnou, tak i shora osvětlenými výstavními prostory či koncertní Smetanovou síní, jež pojme na 1500 milovníků vážné hudby. Právě Smetanova síň se stala roku 1918 místem, kde poslanci schválili takzvanou Tříkrálovou deklaraci, která byla předstupněm k vyhlášení samostatného Československa.

Samotná budova vás už zvenčí bezpochyby ohromí svou noblesností, o atmosféře v interiérech doslova přecpaných špičkovými uměleckými díly, dokonale propracovanými detaily či intarzovanými podlahami ani nemluvě. Kulturní akce konané v kompletně zrekonstruovaném Obecním domě navíc nemají nikdy menší nežli evropskou úroveň, zdejší gourmet rovněž. Takže – neváhejte a pojďte se přesvědčit na vlastní smysly. Od 7. dubna tu budete mít příležitost vychutnat si i výstavu slavného španělského fotografa Roberta Capy nazvanou Tváře dějin.

Proroctví architekta Kotěry

Národní technické muzeum: Kotěrovo Mozarteum - Jungmannova ulice Praha

Kotěrovo Mozarteum - Jungmannova ulice Praha

 Zaslat pohlednici

Možná vůbec nejtalentovanější osobností české secese byl nástupce Bedřicha Ohmanna (viz rámeček) ve funkci profesora architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole – Jan Kotěra. Nejen, že je pro pražskou secesní architekturu zřejmě nejtypičtějším představitelem, ale navíc je i autorem u nás třetí postavené secesní budovy vůbec. Jedná se o Peterkův dům na Václavském náměstí 12, č.p. 772-II, jehož jednoduchá dekorace, na níž spolupracovali dva další významní umělci té doby (Josef Pekárek se sochařem Stanislavem Suchardou),
Národní technické muzeum: Trmalova vila od Jana Kotěry - typický secesní rodinný dům pro  "střední třídu"

Trmalova vila od Jana Kotěry - typický secesní rodinný dům pro "střední třídu"

 Zaslat pohlednici

a jehož fasáda jako by oplývala průzračností a čistotou. Již roku 1899 dávala tato stavba tušit, že se Kotěra ve svých architektonických počinech postupně odkloní od rostlinných ornamentů a čím dál tím víc se bude přibližovat geometrickému secesnímu stylu podle hesla: nejdřív funkce, pak konstrukce a až nakonec forma. Předjímá tak de facto sloh, který měl o nějaký čas později secesi vystřídat, totiž – funkcionalizmus.

Národní technické muzeum: Peterkův dům - Václavské náměstí 12 Praha

Peterkův dům - Václavské náměstí 12 Praha

 Zaslat pohlednici

Jan Kotěra je rovněž autorem několika pražských rodinných domů, které byly v duchu své doby bezmála protipólem přežívající neorenesance – žádná samoúčelná a přebujelá štukatérská výzdoba. Naopak, důraz je kladen na účelnost inspirovanou lidovou architekturou, a to včetně hojného využití přírodních materiálů. Tento trend Kotěra ctí již roku 1902 při stavbě Trmalovy vily č.p. 95 ve strašnické Vilové ulici 11 a dále jej rozvíjí na vile a ateliéru sochaře Suchardy v Bubenči (Slavíčkova 1 a 6, č.p. 248 a 628).

Národní technické muzeum: Geometrická secese podle Kotěry Palackého nábřeží Praha

Geometrická secese podle Kotěry Palackého nábřeží Praha

 Zaslat pohlednici

Kromě mnoha dalších realizací stojí bezesporu za pozornost Kotěrova impozantní vodárenská věž (Hanusova 5, č.p. 1121, Michle) či náhrobky na Novém židovském hřbitově (stanice metra A Želivského). Vlastní vilu tohoto architekta, který doslova dovedl předvídat dobu, pak najdete na Vinohradech (Hradešínská 6, č.p. 1 542). Je postavena roku 1908, bezmála úplně oproštěna od zdobných prvků, čímž se již úplně vymyká secesním vlivům a odborníky je řazena do pokročilé fáze moderny.

Stylové apartmá? Samozřejmě!

Prvním ubytovacím zařízením postaveném v secesním slohu v Praze je půvabný Ohmannův hotel Central. Ovšem učiněným skvostem a vrcholem honosnosti (tomu pochopitelně odpovídají i dnešní cenové relace služeb) mezi secesními stavbami tohoto typu jsou dvě budovy hotelu Evropa na Václavském náměstí (č.p. 825-II a 826-II). Roku 1906 je realizovali architekti Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer, přičemž se podle všeho nechali – alespoň částečně – inspirovat "rukopisem" právě Jana Kotěry a jeho Peterkova domu, od něhož jsou vzdáleny, co by kamenem dohodil.
Libor Sváček: Hotel Paříž Praha

Hotel Paříž Praha

 Zaslat pohlednici

Pro ty z vás, kteří nemáte hluboko do kapsy, nevadí vám, že budete ubytováni na vůbec nejrušnějším místě v Praze a potřebujete se společensky prezentovat v možná až nadmíru napulírovaném prostředí dobových interiérů, je to ideální příležitost.

Libor Sváček: Interiér restaurace Sarah Bernhardt - Hotel Paříž Praha

Interiér restaurace Sarah Bernhardt - Hotel Paříž Praha

 Zaslat pohlednici

Další významnou pražskou secesní budovou je hotel Paříž z roku 1904, který naleznete v ulici U Obecního domu 1 (ano, je situována přímo vedle, přes ulici). Z architektonického hlediska není honosná fasáda budovy, která je koncipována ještě v novogotickém slohu Janem Vejrychem, na svou dobu nikterak progresivní. O to více však budete ohromeni okázalostí dokonale zachovalých secesních interiérů, a to samozřejmě včetně původního vybavení hotelových pokojů, navržených Antonínem Pfeiferem. Atmosféry starých dobrých časů se nadýcháte i při posezení v hotelové kavárně či restauraci stylově nazvané po slavné francouzské herečce Sarah Bernhardtové, jejímž dvorním výtvarníkem byl (kromě divadelních plakátů pro ni navrhoval například i šperky) ve světě jednoznačně nejproslavenější český secesní umělec – Alfons Mucha.

Třešnička na dortu: vila sochaře Bílka

Galerie hl.m.Prahy: Bílkova vila Praha

Bílkova vila Praha

 Zaslat pohlednici

Osobnost Františka Bílka svým fluidem zasáhla celou generaci českých výtvarníků, nevyjímaje například ani Františka Kupku nebo Josefa Váchala. Mystik a vizionář Bílek navrhl objekt, v němž se snoubí architektura – jak jinak – se sochařstvím. Jeho vila je typická svou členitostí, hrubá cihlová fasáda je kupodivu doplněna betonovými sloupy, a to vše je umocněno výrazně plochým zastřešením.

Galerie hl.m.Prahy: Bílkova vila Praha

Bílkova vila Praha

 Zaslat pohlednici

Tento nadčasový umělec vynikal i v ostatních výtvarných oborech, především pak v grafice, kterou si můžete prohlédnout právě zde, ve vile a ateliéru v Mickiewiczově ulici 1 na Hradčanech (č.p. 233, nedaleko Belvederu) z roku 1911, jejímž provádějícím stavitelem byl Antonín Hulán. Tento pozoruhodný objekt i přilehlá vila prvorepublikového ministra zdravotnictví, na jejímž návrhu se rovněž podílel František Bílek, jsou totiž nyní ve správě Galerie hlavního města Prahy, a jsou tudíž přístupné kulturymilovné veřejnosti o víkendech i zevnitř, od 15. května pak kromě pondělka po celý týden. Stojí opravdu za to je navštívit.

Průkopník secese v Čechách: Bedřich Ohmann (1858-1927)

Přibližně v polovině devadesátých let 19. století se konečně v Evropě začíná prosazovat již dlouho očekávaný sloh, u nás zvaný secese. Reaguje na čím dál tím výraznější vyprázdněnost akademizmu a historizmu, na něž ale přesto svým způsobem navazuje.

Zjevně největší pionýrskou zásluhu o proniknutí tohoto nového směru do českého prostředí má Rakušan polského původu a rodák z ukrajinského Lvova Bedřich Ohmann spolu se svým nástupcem ve funkci profesora architektury tehdejší UMPRUM (která ovšem v té době ještě neměla statut vysoké školy) – Janem Kotěrou.

Ohmann je autorem vůbec prvních secesních staveb v Praze: již zbořené kavárny Corso Na Příkopě a hotelu Central v Hybernské ulici. Fasádu této okouzlující budovy, která je dnes zrekonstruována, objevíte nedaleko Obecního domu a určitě stojí za to si ji prohlédnout. Vstupní portál a sál bývalého divadla byly bohužel roku 1923 dobově přestavěny.

Fotogalerie + pohlednice

Další informace na stranách:

Průvodci specializující se na:

Turistický informační servis

- Archiv starších zpráv -

Neklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!

loginImage