Dovolená v ČR:CZeCOTTourmapyVýchodní ČechyUNESCOČeská inspiraceAktivní dovolenáJízdní řádyGEOFUN
Jdi na začátek obsahu stránky CZeCOT logo turistický portál České republiky
Poznejte Česko s CZeCOTem!

rozšířené hledání
ČeskyDeutschEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiпо-русскиSpolupráce s námiSpolupráce s námi  Mapa serveruMapa serveru
Rezervujte ubytování online: Příjezd: Počet nocí:
Fotogalerie + pohlednice Videogalerie
Virtuální prohlídky Počasí
Turistické programy Balíčky zážitků
Kalendář akcí Mapy
Audiogalerie  
Turistický informační servis
Aktuality
Region

Česká republika
Český ráj
Český sever
Frýdlantsko
Lázně Libverda
Jizerské hory
Lužické hory a Ještědský hřbet
Lázně Kundratice
Máchův kraj
Jižní Čechy
Bechyně
Písek
Třeboň
Vráž u Písku
Jižní Morava
Brno a okolí
Brno
Lednicko-Valtický areál
Lednice
Moravský kras a okolí
Podyjí
Slovácko
Hodonín
Ostrožská Nová Ves
Zlínsko
Kostelec u Zlína
Luhačovice
Zlín
Krkonoše
Janské Lázně
Podhůří Krkonoš
Lázně Bělohrad
Špindlerův Mlýn
Plzeňsko
Chodsko
Plzeň
Tachovsko-Stříbrsko
Konstantinovy Lázně
Praha
Severní Morava a Slezsko
Beskydy - Valašsko
Jeseníky
Bludov
Jeseník
Karlova Studánka
Lipová-lázně
Velké Losiny
Opavské Slezsko
Ostravsko
Klimkovice
Poodří - Moravské Kravařsko
Těšínské Slezsko
Darkov - Karviná
Severozápadní Čechy
České středohoří a Žatecko
Mšené-lázně
Děčínsko a Lužické hory
Krušné hory a Podkrušnohoří
Dubí
Klášterec nad Ohří
Teplice
Střední Čechy
Střední Čechy - jih
Střední Čechy - Polabí
Lázně Toušeň
Poděbrady
Střední Čechy - západ
Střední Morava
Olomouc
Slatinice
Teplice nad Bečvou
Šumava
Východní Čechy
Českomoravské pomezí
Svitavy
Chrudimsko-Hlinecko
Hradecko
Hradec Králové
Kladské pomezí
Velichovky
Králický Sněžník
Orlické hory a Podorlicko
Pardubicko
Lázně Bohdaneč
Vysočina
Západočeské lázně
Západočeské lázně
Cheb
Františkovy Lázně
Jáchymov
Karlovy Vary
Lázně Kynžvart
Mariánské Lázně

Téma
Aktivní dovolená
novinky
Průvodce Českošlápek Průvodce Českošlápek
Tipy Českošlápka:
  • Pro rychlé vyhledání žádané informace použijte fulltext nebo si zobrazte mapu serveru.

Aktuální tip:
Hotel Duo
Hotel Duo

Naučná stezka na opuštěném tělese dráhy
Naučná stezka na opuštěném tělese dráhy

Spolupráce s námi
Přihlášení do administrace
Partneři serveru

CzechTourism logo

Výsledky anket

Podpora:
Projekt byl podpořen:

  • Ministerstvem pro místní rozvoj (v letech 2003-4)

Betlémářství na Vysočině

Malebnou krajinu turistického regionu Vysočina vyhledávají především milovníci přírody, nedotčené civilizací. Vysočina je proto oblíbeným místem pro rodinnou a aktivní dovolenou. Při pěším putování i při vyjížďkách na kole lze však obdivovat i stavební památky, které v krajině zanechaly předchozí generace. Ať už se rozhodnete pro putování po hradech a zámcích, po Santiniho architektuře, po pozůstatcích židovského osídlení, po stopách Gustava Mahlera, případně budete pátrat po tradicích sklářské výroby nebo betlémářství, na pohostinné Vysočině budete vítáni.

Mezi symboly vánoc v českých zemích patří lidové jesličky. Snaha umělecky zobrazit Kristovo narození se v Evropě šířila od středověku - v klášterech a kostelích byly vystaveny jesličkové skříně a oltáře zobrazující betlémský výjev. Z kostelů se v průběhu staletí postupně dostaly i do šlechtických sídel a do měšťanských domácností.
Na sklonku 18. století se v celé Evropě zrodil nový druh lidového umění - výroba betlémů. Každý kraj do tohoto druhu umění vnesl nejen svůj způsob výroby a stavby, ale ztvárnil v něm i svou vlastní krajinu, její obyvatele, způsob života a své zvyky. Betlémáři zobrazovali skutečnost, kterou viděli kolem sebe a doplňovali ji svými představami o vzdálených exotických krajinách. V lidových jesličkách se setkávají postavy oblečené do místních lidových krojů s postavami v pestrých orientálních oděvech. Vlastní zobrazení Ježíšova narození je doplněno výjevy z denního života ve městě, na poli, na pastvinách.
Betlémářství v českých zemích tvořilo podstatnou část lidového umění zejména ve starobylých městech s rozvinutou řemeslnou výrobou. Prvními šiřiteli tohoto nového umění byli soukeníci. S betlémy se seznamovali při svých obchodních cestách, pro vybudování betlému měli dostatek prostředků i vhodné prostory pro jeho umístění.
K významným betlémářským centrům na Vysočině patřila zejména Třešť a Třebíč. Třebaže mají společný původ a vývoj, liší se od sebe charakterem betlémů i způsobem výroby figurek.

Třebíčské betlémy

Podle tradice je za zakladatele betlémářské tradice v Třebíči považován Pavel Papírník, který si kolem roku 1800 dovezl první papírové figurky z Itálie, kam se dostal jako voják. Pro jeho betlém mu vytvořil figurky místní malíř František Hartmann, který později maloval figurky na archy papíru a nerozstříhané je prodával na trzích. Malování betlémových figurek se brzy věnovala řada jeho pokračovatelů. Postupně vznikaly osobité figurky, které u místních obyvatel nalezly velkou oblibu - charakteristické rysy postavy zachycovaly často konkrétní osobu. Svérázem figurek lze vysvětlit, že v Třebíči nevytlačil levnější tisk pracnou ruční malbu a lidoví tvůrci se neorientovali na figurky vyřezávané ze dřeva, jako tomu bylo ve většině betlémářských center.
Zájem o betlémy vyvrcholil na Třebíčsku v polovině minulého století, ale později začal postupně opadávat. Tradici oživil po první světové válce výtvarník Antonín Čeloud. Zatímco první betlémy byly souborem nashromážděných figurek od různých tvůrců, kladl Čeloud důraz na výsledný dojem ze sestaveného betlému. Figurky byly malovány s propracovanými detaily a byly rozestavovány tak, aby jedna druhé nestínila.
Významným betlémářem byl také Adolf Jelínek, jehož velký betlém byl vystaven v roce 1966 v kanadském Torontu. Jeden z betlémů Eduarda Charváta získal medaili na světové výstavě betlémů ve Veroně v roce 1987. K dalším, jejichž betlémy jsou součástí expozice třebíčského Západomoravského muzea, patří Eduard Klaus, Jindřich Strniště, Jan Musil, Josef Činčera - autor jediného pohyblivého betlému v expozici, Antonín Tribl a autoři skříňkových betlémů Jan Huňáček a Cyril Čeloud.
Západomoravské muzeum Třebíč

Třešťské betlémy

První třešťské betlémy byly na počátku 19. století, podobně jako třebíčské, papírové. Nejstarším třešťským betlémářem byl soukeník a kronikář František Jabůrek, který brzy našel řadu následovníků.
Po roce 1860 byly papírové figurky nahrazovány figurkami dřevěnými. Jejich tvorbu ovlivnilo nejen řezbářství v blízké Jihlavě, ale zejména vznik továrny na řezbovaný nábytek a vyřezávané hodinové skříně v Třešti samotné. První figurky v Třešti začal vyřezávat truhlář Matěj Suchý a po něm následovali další. V domácnostech se stavělo na padesát dřevěných betlémů, od menších až po betlémy dlouhé šest metrů. Figurky vysoké 10 - 12 cm se vyřezávaly z lipového nebo olšového dřeva, omalovávaly se nebo lakovaly. Nejplodnějším a nejzručnějším betlémářem byl Karel Brázda, jehož figurky ukazují na bohatou fantazii a silný pozorovací talent. Také figurky obuvníka Františka Vrátila okouzlí svou upřímnou jednoduchostí. V majetku třešťského muzea je miniaturní betlém s velmi jemně vypracovanými figurkami, jehož autorkou je jediná žena mezi třešťskými betlémáři - Petruška Krechlerová.

Další informace na stranách:

Turistický informační servis

- Archiv starších zpráv -

Neklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!

loginImage