	turistický portál České republiky Poznejte Česko s CZeCOTem!	rozšířené hledání	neregistrovaný uživatel
Spolupráce s námi Mapa serveru

Děčínsko a Lužické hory

Nejklidnější české hory potkal v poválečném období smutný osud. Studená válka a hrotící se vztahy se sousedním, tehdy Západním Německem, s sebou přinesly zanedbávání cestovního ruchu a mizivou péči o památky, zejména ty církevní. Dnes žijí Lužické hory čilým turistickým ruchem, kterému nahrává neporušená příroda, zachovalá architektura s typickými roubenými staveními, unikátní výtvory přírody v oblasti Labských pískovců a Českého Švýcarska i řada historických pamětihodností.

Lužické hory jsou považovány za nejtišší a nejklidnějším pohoří země. A také patří k nejmenším. Táhnou se v délce 29 km a jejich šířka kolísá od 12 na pouhé 3,5 km ve východní části. Na severu citlivě doplňují prstenec hor, který svírá Českou republiku.

Lužické hory leží mezi Děčínem a Libercem. Právě Děčín je přitom ze západu hlavním výchozím bodem do hor i do Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce i do národního parku České Švýcarsko. Oblast Labských pískovců je charakteristická úctyhodnými skalními masívy, které jsou rájem horolezců. České Švýcarsko je zase světem skalních věží, jeskyní a bizarních skalních útvarů. Německou část Lužických hor nazýváme česky Žitavské hory. Město Žitava (Zittau) tvoří na německé straně výchozí bod oblasti.

Okolí Lužických hor i ony samy zažily v 15. a 16. století prudký rozmach sklářství, které v podobě řady soukromých malých skláren funguje dodnes. Později se do kraje soustředila textilní výroba, zejména v pohraničním Varnsdorfu. Její význam ale od roku 1990 trvale klesá a jednotlivé továrny postupně zanikají. To se podepisuje i na faktu, že místní obyvatelé stále častěji hledají práci mimo region. Celá oblast tak dnes patří zejména chatařům a turistům, kteří do ní míří za unikátní přírodou a poklidnou atmosférou.

Pěší turistika

Má v oblasti dlouhou tradici. První značené stezky začaly vznikat už v první polovině 19. století a obvykle protínaly česko-německou hranici. Po druhé světové válce část ze stezek úplně zanikla a některé pohraniční části se pro turisty na dlouhá desetiletí docela uzavřely. Zpřístupnění hranic v roce 1989 (po pádu Želené opony) dovolilo propojení jinak výborně udržovaných turistických tras na české straně se stezkami saskými. Mezi zajímavé značené cesty patří trasy z Jedlové přes Zlatý vrch a Studenec, z Chřibské nebo Rybniště do České Kamenice, z Dolního Podluží pod Klíč, ze Svoru přes Kytlici do Polevska nebo výstup na Luž.

Zajímavou variantu nabízejí naučné stezky. Doporučujeme mezinárodní naučnou stezku Lužické a Žitavské hory. Dvakrát překračuje státní hranici, na cestě je celkem 27 zastávek s informačními tabulemi v českém i německém jazyce.

Cykloturistika

Lužické hory a okolí Děčína jsou rájem milovníků horských kol. Důkazem je i řada závodů MTB, které se ve zdejším regionu každoročně konají. Oblast je ale zajímavá i pro rekreační jezdce, a to díky řadě dobře značených tras. Zajímavá trasa (č. 3013) například vede z Kyjova přes Krásnou lípu do Kytlice, trasa číslo 3052 zase z České Kamenice do Chřibské. Některé trasy míří i do pohraničních měst na německé straně hranic.

Zimní turistika

Lužické hory jsou prosté horských velikánů (nejvyšším bodem jsou Luže – 793 m). Přesto se mohou chlubit zázemím pro lyžařské nadšence, byť v podstatně skromnějším měřítku než třeba sousední Jizerské hory. Sjezdovky najdete na Jedlové a Tolštejnu (výchozím bodem je Jiřetín pod Jedlovou), v Horním Podluží nebo Horní Světlé. Oblast Lužických hor je protkána řadou atraktivních tras pro běžecké lyžování.