|
|||||||||||
Spolupráce s námi| Památky a turistické atrakce | Lázně | Ubytování | Kongresy | Restaurace | Lyžování | |||||||
|
Prosím vyčkejte, vyhledáváme pro vás nejlepší nabídky! 
|
|
|
|||||
|
Design & WebEdit: World Media Partners
Ubytování Brno | Ubytování České Budějovice | Ubytování Český Krumlov | Ubytování Jižní Morava | Ubytování Králický Sněžník | Ubytování Krkonoše | Ubytování Kroměříž | Ubytování Kutná Hora | Ubytování Lednicko-valtický areál | Ubytování Moravské Budějovice | Ubytování Ostravsko | Ubytování Praha | Ubytování Střední Čechy | Ubytování Svitavy | Ubytování Východní Morava
| |||||||
Region 
Téma 
Český stavitel a architekt německého původu. Označován za znalce budování pevností. Modernizoval opevnění u hradu Švihov nebo Blatná, je s ním také spjata přestavba Pražského hradu, kde vystavěl Vladislavský sál, což je považováno za jeho klíčové dílo. R. 1510 byl pravděpodobně povýšen do šlechtického stavu.
Český výtvarník (malíř, grafik, zajímal se o národopis a lidovou architekturu) a zakladatel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Slovenský představitel secesní architektury, návrhář nábytku a etnograf. Inspiroval se anglickým hnutím Arts and Crafts. Zapojil se do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s bratry Mrštíkovými, Jiřím Mahenem. Největšího významu dosahuje jeho vlastní vila v Žabovřeskách postavená v roce 1906. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko do Bratislavy.
Český architekt z období baroka. Spolupracoval se sochařem M. B. Braunem a malířem V. V. Reinerem. Roku 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro šlechtu i pro církev. Úspěšně prováděl úpravy zámků a paláců. Postupně se stal nejproduktivnějším stavitelem českého baroka.
Architekt a první ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze (od 1885). V letech 1869 - 1874 prováděl stavitelskou a dokumentační práci v Egyptě. Jeho zájem o orientální umění a architekturu se výrazně projevuje i v jeho díle - projektoval Egyptsko-súdánské oddělení na světové výstavě ve Vídni (1873), lázeňskou budovu v Trenčianských Teplicích nebo budovu tureckých lázní Hammam.
Český architekt a urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Působil ve spolku výtvarných umělců Mánes, organizoval různé výstavy.
Rakouský architekt, mezi jehož nejvýznamější díla patří paláce Horní a Dolní Belvedér, zámek Pommersfelden. Přenesl do Evropy dynamické baroko (F. Borrominim, G. Guarini), které osobitě dotvořil originálním architektonickým článkováním.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury, malíř, návrhář nábytku a autor mnoha publikací. Věnoval se zejména ochraně památek a také byl významným mecenášem. Autorsky se podílel např. na vstupní hale Wilsonova nádraží v Praze (dnes Hlavního nádraží), na Hlávkových kolejích atd.
Jedna z největších osobností české architektury 20. století. Jeho stavby, především z kubistického a funkcionalistického období, realizované v Bohdanči, Pardubicích, Hradci Králové a v Praze, patří k vrcholům moderní architektury. Svůj talent uplatnil také při spolupráci na vytváření na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové.
Český a rakouský architekt a designér, důležitá osobnost secesního hnutí ve Vídni a zakladatel Wiener Werkstätte (uměleckořemeslné dílny). Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty atd. Jeho dílo se vyznačuje čistotou linií a geometrickými formami.
Slovinský urbanista a architekt, který svou prací významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. K dalším dílům patří kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze (Vinohrady), Langerova vila ve Vídni, kostel sv. Ducha atd. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na universitě v Lublani.
Spolupracoval se svým otcem, rovněž známým architektem, Kryštofem Dienzenhoferem. Navázal na tradici českého baroka představovanou svým otcem a G. Santinim. Mezi jeho nejznámější stavby patří kostel svatého Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze, kostel svatého Václava v Broumově, kostel svatého Mikuláše na Starém Městě v Praze a řada dalších.
Všestranný český architekt, urbanista a scénický výtvarník. Představitel stylu art deco a funkcionalistické architektury. Ve 20. a 30. letech navrhl v Pardubicích řadu úředních, školních a veřejných budov. Autor městského činžovně - obchodního paláce Passage (Machoňova pasáž v Pardubicích). Mezi jeho nejznámější realizace patří interiéry Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a přestavba komplexu Klementina pro Národní knihovnu, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.
Německý architekt, od roku 1938 žil v USA. Mezi jeho nejznámější stavby patří Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně z roku 1929 a brněnská Vila Tugendhat z roku 1930.
Český architekt, představitel architektonického kubismu a později nového „národního slohu“, k němuž se přiklonil po první světové válce a který byl inspirován barevně dekorovanými lidovými stavbami. Mezi jeho nejvýznamnější díla z 1. pol. 20. let patří krematorium v Pardubicích, Julišova cukrárna na Václavském náměstí v Praze a palác Adria. Ve 30. letech se přiklání ve své tvorbě k funkcionalismu, od r. 1936 byl architektem Pražského hradu.
Český průmyslník, loďmistr, stavitel. R. 1833 mu byly svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Založil dřevařské podniky, doly a železárny na Kladně.
Podle některých badatelů zapomenutý a znovuobjevený český génius z přelomu l9. a 20.století, který zasáhl do mnoha oborů. Byl to osobitý dramatik, filozof, gynekolog-samouk, lyžař, důvěrný přítel a učitel Alberta Einsteina, vynálezce a daltonista, důvěrný nepřítel T.A. Edisona. Podle jiných neexistující postava, literární mystifikace, která dala vzniknout jednomu z nejpopulárnějších malých divadel v České republice, nesoucímu název Divadlo Járy Cimrmana.
Olomoucký arcibiskup, metropolita moravský a politik. Zasloužil se o obnovu a povznesení nejvýznamějších moravských poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu.
Narodil se dle dostupných údajů 25. 3. 1297 v rodině Arnošta z Hostýně. Po studiích práv a teologie v Itálii se v roce 1338 vrátil do Čech, o rok později se stal kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze. Roku 1344 byl jmenován pražským arcibiskupem. V listopadu 1344 položil základní kámen ke katedrále sv. Víta a o tři roky později provedl obřad korunovace Karla IV. Stál u zrodu prvního vysokého učení v Praze – Univerzity Karlovy, působil jako její první kancléř. Arnošt z Pardubic je považován za patrona města Pardubice. Začal zde budovat hrad a před rokem 1359 dal vystavět chrám Zvěstování Panny Marie. Arnošta připomíná i mramorový reliéf Františka Zuzky z roku 1940 umístěný v presbytáři chrámu sv. Bartoloměje. Arnošt z Pardubic zemřel 30. 6. 1364 na svém zámku, pohřben byl v chrámu Panny Marie v Kladsku. Stal se významnou osobností Pardubického kraje. Dne 23. září 2004, u příležitosti 640. výročí jeho úmrtí, byla pojmenována aula Univerzity Pardubice jako „Aula Arnošta z Pardubic“.
Jeden z nejvýznamnějších českých politiků 17. st., od r. 1599 byl olomouckým biskupem. Na Moravě byl hlavní postavou protireformačního úsilí a rekatolizace. Byl hlavním rádcem habsburských panovníků. Založil několik klášterů a podporoval vědu a umění.
Významný evropský církevní hodnostář (vídeňský arcibiskup), roku 1914 přijal hodnost kardinála. Narodil se v rodině lanškrounského papírníka a knihtiskaře.
Český středověký náboženský myslitel, kazatel a římskokatolický kněz. Jeden z prvních reformátorů církve, který byl inspirován Johnem Wycliffem. Katolická církev ho označila za kacíře, na kostnickém koncilu byl odsouzen a upálen na hranici.
Generální vikář pražského arcibiskupa a jeden z českých zemských patronů, který byl r. 1729 papežem Benediktem XIII. svatořečen.
Český katolický misionář, redemptorista, čtvrtý biskup filadelfský (1852 – 1860). Za osm let svého působení založil téměř 100 škol, přes 80 kostelů, reformoval kněžský seminář. V r. 1977 byl prohlášen za svatého. Je mu zasvěcena řada kostelů a kaplí (převážně v USA).
Čtvrtý biskup českobudějovický, zvelebil českobudějovickou diecézi, zakladatel prvního českojazyčného gymnázia v Českých Budějovicích. Byl také spisovatelem, vlastencem a národním buditelem.
Ústecký rodák, kněz, český buditel a vlastenec, autor povídek, anekdot a vzdělávacích próz pro děti a mládež se narodil v budově dnešní ústecké radnice. Po studiích filozofie a teologie byl v roce 1801 vysvěcen na kněze a postupně působil v Sebranicích u Litomyšle, Bystrém u Poličky, Německé Bělé, v Jimramově a ve Žďáru nad Sázavou. Organizačně a finančně se podílel na záchraně poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, kde roku 1830 zemřel a jeho ostatky byly uloženy do hrobu v areálu poutního kostela. Svými aktivitami zaujal přední místo mezi buditeli našeho národa z počátku 19. století. Byl také velkým sběratelem folklóru. Rozsáhlá byla i jeho překladatelská činnost se zaměřením na divadlo. Na budově radnice mu byla odhalena pamětní deska, pojmenovaná po něm je i jedna z ústeckých ulic.
Polský římskokatolický kněz a misionář, který se stal mučedníkem. V Polsku založil a vedl klášter Niepokalanów, kde zřídil tiskařské závody produkující katolické časopisy. Za 2. sv. války zde skrýval uprchlíky před nacismem. V r. 1941 byl zatčen a skončil v Osvětimi, kde nabídl svůj život výměnou za život otce rodiny. V r. 1971 byl blahoslaven a v r. 1982 ho Jan Pavel II. prohlásil za svatého.
Tobiáš Jan Becker se narodil chudým, ale zbožným rodičům. Po studiích byl vysvěcen na kněze a působil na různých místech v duchovní správě. Kolem roku 1695 se stal kanovníkem u sv. Víta v Praze. Po získání povolení biskupa se roku 1696 dal spolu s dalšími horlivými přáteli do stavby kostela Panny Marie a ambitů na Lysé hoře. Ten byl již za čtyři roky vysvěcen. Od té doby je místo nazýváno Horou Matky Boží. 3. dubna 1701 byl papežem Klementem XI. jmenován biskupem v Hradci Králové. V témže roce pokládá základní kámen ke stavbě kláštera, který přiléhá k poutnímu kostelu. Stavba konventu byla dokončena roku 1710. V tomto roce Tobiáš Jan Becker umírá.
Český katolický kněz, vicerektor biskupského semináře v Českých Budějovicích a zakladatel a první generální představený Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti.
Vytvořil proslulou Meditační zahradu, Památník obětem zla v Plzni. Český voják a politický vězeň za komunistického režimu. Za doby věznění přijal katolickou víru a nechal se tajně pokřtít a složil slib, že když přežije, tak přestaví ovocný sad (dědictví po rodičích) na okrasný park pro ozdravění duše člověka, zasvěcený svatém Kříži.
Český loutkový divadelník, přezdíván jako „patriarcha českého loutkářství“. V Praze se vyučil hodinářem, v Miroticích se oženil s Rozálií Holzäpfelovou. Stal se obchodníkem. R. 1819 se rozhodl pro život loutkáře. Zbytek života prožil v Kolodějích nad Lužnicí.
Český režisér a zakladatel Laterny magiky - multimediální divadlo v Praze, jehož principem je kombinace jevištního vystoupení se zvukem a filmovým obrazem.
Český filmový režisér a animátor, který se proslavil animací a trikovými záběry ve filmu Cesta do pravěku.
Filmový scénárista, herec, majitel Bromfilmu, hrál ve filmech, byl pomocným režisérem, spolupracoval na scénáři Rovenského filmu Řeka a režíroval Tuláka Macouna. Dále psal scénáře a režíroval filmy Poslední Podskalák, Harmonika, U pokladny stál. Žil celkem 14 let v Africe, kde natočil řadu černobílých i barevných filmů.
Vystudoval FAMU, po několika úspěšných filmech na konci 60. let emigroval do USA, zde pokračoval ve své tvorbě a získal i první mezinárodní ocenění: Přelet nad kukaččím hnízdem - 5 Oscarů, Amadeus - 8 Oscarů, Lid versus Larry Flint. V roce 1997 obdržel na Filmovém festivalu v Karlových Varech Zvláštní cenu za rozvoj světové kinematografie. Trvale žije v USA.
Česko - americký filmový režisér a scenárista, fotograf a vysokoškolský pedagog. Významná postava české kinematografie 60. let 20. st., která se řadí k představitelům tzv. nové vlny v československém filmu.
Český portrétní fotograf, který se řadí mezi průkopníky ve svém oboru. Založil společnost J. F. Langhans s vlastním ateliérem - v současnosti Langhans Galerie Praha.
Česká herečka, dcera herce Jiřího Hrzána. Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Národním divadle, r. 1993 přestoupila do Divadla Na zábradlí. Její první známější filmovou rolí byla mentálně postižená Johanka v Renčově filmu Requiem pro panenku (r. 1991), za kterou byla oceněna na filmovém festivalu v Torontu.
Česká divadelní a filmová herečka, od. r. 1997 manželka bývalého prezidenta Václava Havla. Hrála v divadle Jiřího Wolkera, divadle na Vinohradech. Natočila 50 filmů a získala celou řadu ocenění. Intenzivně se věnovala charitě a založila Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Dlouholetý protagonista činoherního souboru Národního divadla v Praze, vystupoval také ve filmu, v rozhlase a televizi. Držitel titulu národní umělec.
Narodil se v rodině skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího, od mládí se věnoval hudbě a také divadlu. Byl členem Osvobozeného divadla, v letech 1945 – 1992 působil v souboru Národního divadla. Stojí za ním stovky divadelních a filmových rolí. Proslavil se i jako vynikající dabér, nezapomenutelně propůjčil svůj hlas Louis de Funèsovi.
Dramatik, překladatel her, významný činitel obrozeneckého dramatu a Stavovského divadla v Praze. Zasloužil se o rozvoj českého dramatu za obrození a prosadil uvádění her v češtině o nedělích a svátcích ve Stavovském divadle, kde působil jako herec, režisér i ředitel.
Český filmový a divadelní herec, dramatik, scenárista a spisovatel, který byl významným představitelem meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury. Divadelním partnerem mu byl Jiří Voskovec.
Česká zpěvačka a filmová herečka, jedna z největších hvězd české opery. Po několik měsíců byla žačkou Emy Destinové. V letech 1935 - 1956 vystupovala v newyorské Metropolitní opeře.
Český divadelní herec, který během své kariéry vytvořil řadu vysoce ceněných rolí (především komických). Mezi jeho nejslavnější role patří Jupiter v operetě Orfeus v podsvětí, Hadrián z Římsů, Lízal v Maryše, Kalafuna ve Strakonickém dudákovi.
Český filmový herec, kterého společně s Vojtou Kotkem mezi mladé herecké talenty českého filmu katapultoval film Snowboarďáci.
Český herec a producent. Absolvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Věnoval se 10 let závodně tanci, účinkoval také v baletu českobudějovického divadla. R. 1988 absolvoval DAMU.
Český malíř, zpěvák, herec, hudebník, který významně ovlivnil českou populární hudbu. Napsal přes 300 písní, složil hudbu k 10 celovečerním filmům, písničky k 21 hrám divadla Semafor.
Český herec pocházející ze slavné herecké rodiny. Prosadil se také v zahraničních filmech (např. 15 minut, Blade 2, Neprůstřelný mnich, Hellboy, Prázdniny pana Beana, Rocknrolla).
Český herec a dirigent, člen Divadla Járy Cimrmana, působil také v Národním divadle, kde dirigoval orchestr během představení činohry. Ovládal několik cizích jazyků.
Český herec a básník. Ve svých básních se zabývá sociální a národní tematikou, přispíval do několika novin a časopisů. Jako první začal v české literatuře používat sonety, gazely a šansony. Ve 32 letech zemřel na tuberkulózu.
Poddůstojník československé armády, který po mnichovské dohodě odmítl opustit objekt československého opevnění (pěchotní srub K-S 14 U cihelny) a spáchal zde sebevraždu.
Německý obchodník, Svitavský rodák, zachránce 1 200 Židů před koncentračním táborem. Stal se předmětem četných kontroverzí, kdy jej někteří glorifikují, jiní zase jeho činy bagatelizují nebo dokonce popírají. Jeho příběh byl předlohou Thomasovi Keneallymu pro napsání románu Schindlerova Archa, podle kterého natočil Steven Spielberg svůj film Schindlerův seznam (1993).
Ústecký rodák, český virtuos na violoncello, koncertní mistr a sólista Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Jako hudební pedagog působil na pražské konzervatoři a od roku 1962 na JAMU v Brně. Bohuš Heran byl jeden z iniciátorů soutěže mladých houslistů v rámci „Kocianova Ústí“ (dnes známé Kocianovy houslové soutěže), jejíž první ročník se konal v roce 1959 za jeho předsednictví.
Český houslový virtuos, koncertní mistr, hudební pedagog a skladatel.
Již ve svých čtyřech a půl letech poprvé veřejně vystoupil na slavnosti Cecilské hudební jednoty. Zpaměti, za doprovodu tatínkovy kytary, zahrál na housle 24 národních písní. Jeho prvním učitelem byl jeho otec a později Josef Zábrodský. Ve třinácti letech byl jako nadprůměrně nadaný přijat na pražskou konzervatoř do houslového oddělení pedagoga Otakara Ševčíka. Kompozici studoval u Antonína Dvořáka. Dnes se v jeho rodném Ústí nad Orlicí každoročně pořádá mezinárodní Kocianova houslová soutěž pro mládež a festival vážné hudby. Jeho jméno nese ústecká Základní umělecká škola a ulice, kde stojí jeho rodný dům.
Český houslový virtuóz, patrně nejpopulárnější český umělec působící v oblasti vážné hudby. Je také známý svým často velmi neformálním vystupováním a oblékáním, kterým se snažil obecenstvu co nejvíce přiblížit.
Skladatel, který se narodil v Nelahozevsi a kde se také nachází jeho muzeum. Proslavil se svými symfonickými díly a vokálně instrumentálními skladbami, operami a koncertními skladbami. K jeho nejznámějším skladbám patří opera „Rusalka“ a symfonie „Novosvětská".
Už jako šestiletý veřejně vystupoval a udivoval hrou na klavír, začal také komponovat. Středoškolské vzdělání získal v Jihlavě, Německém Brodě, Praze a Plzni. V Praze působil jako učitel v rodině hraběte Thuna. V roce 1848 si Smetana otevřel v Praze hudební školu. Jako člen národní gardy se účastnil revoluce, v roce 1856 se z existenčních důvodů rozhodl odejít do Göteborgu, kde až do roku 1861 působil jako pedagog, dirigent a klavírní virtuos. Po návratu do Čech se těžce prosazoval, vedl pěvecký sbor Hlahol, organizoval a dirigoval koncerty Umělecké besedy, stal se referentem Národních listů, vystupoval jako klavírista a znovu začal učit. Teprve v roce 1866, po úspěších oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, se stal dirigentem Prozatímního divadla. V roce 1874 ale onemocněl vážnou nervovou chorobou, která vyústila v hluchotu. Přestěhoval se proto k dceři do Jabkenic. Zemřel po krátkém pobytu v ústavu pro choromyslné. Pochován je na vyšehradském hřbitově.
Narodil se jako syn obuvníka, spořitelního sluhy Ferdinanda Martinů. Asi 6 let se učil hru na housle. Od svých 15 let vystupoval jako sólista na místních večírcích. Zásluhou učitele Adolfa Vaníčka se dostal 15. 9. 1906 na pražskou konzervatoř. Od té doby také nepřetržitě skládal. Pro nedbalost byl však z konzervatoře vyloučen. Zůstal v Praze a pilně studoval partitury, ale při státní zkoušce ze hry na housle v listopadu 1911 neuspěl. Zkoušku složil o rok později. Ovlivněn Dvořákem, Straussem a Debussym napsal do roku 1912 na 90 děl. V roce 1914 se stal druhým houslistou České filharmonie. První světovou válku prožil ve svém rodišti jako učitel houslí a v roce 1919 se vrátil do Prahy. Později se stal hospitantem v mistrovské škole Josefa Suka. V roce 1923 získal stipendium na 3 měsíce do Paříže, kde už zůstal natrvalo a napsal tam na 140 děl. Před nacisty se zachránil útěkem do jižní Francie a do New Yorku. Od roku 1953 žil především v Evropě. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově v Poličce.
Český barokní skladatel, který proslul zejména jako autor chrámové tvorby. R. 1741 se stal dvorním skladatelem a kapelníkem císařovny Alžběty ve Vídni. Je autorem více než třiceti mší.
Hudební skladatel a dirigent, narozený v židovské, německy hovořící rodině na Vysočině. Společně se svým učitelem Antonem Brucknerem je považován za největšího rakouského symfonika. Do jisté míry ho lze považovat též za českého skladatele, vzhledem k místu narození a jeho inspiraci českou lidovou hudbou.
Významná osobnost českého národního obrození, v letech 1788 – 1815 rožmitálský kantor a regenschori, vynikající a vyhledávaný varhaník, hudební skladatel, autor více než 1000 skladeb. Česká mše vánoční "Hej mistře !", napsaná v roce 1796 a uvedená poprvé o půlnoci 24. 12. 1796 v kostele Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále ho učinila nesmrtelným. Dnes je známá po celém světě.
Český skladatel, pedagog a houslista. Byl žákem a zároveň zeťem Antonína Dvořáka. Vystudoval pražskou konzervatoř. Byl členem proslaveného Českého kvarteta. S V. Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny. Jeho vnuk je významný houslista a violista Josef Suk mladší.
Český hudební skladatel a sběratel lidových písní. Působil jako varhaník, vystřídal řadu hudebnických zaměstnání. Jeho nejvýznamnějším dílem je souborné velké vydání lidových písní - Český jih a Šumava v lidové písni.
Narodil se v Hukvaldech, kde je i jeho památník. Jeho dílo je oceňováno jako jeden z pilířů světové moderní hudby. Kromě proslulých oper psal i vokální, orchestrální, komorní skladby a kantáty. Každoročně v červnu se koná festival Janáčkovy Hukvaldy. Jeho jméno nese přední moravská operní scéna.
Nejvýraznější český hudební skladatel předsmetanovské doby, pedagog, představitel pražského hudebního života. Do 1824 působil jako učitel hudby ve šlechtických rodinách, poté založil vlastní hudební ústav v Praze. K jeho žákům patřili mj. J.V.Voříšek a E.Hanslick. Autor klavírních skladeb - zejména eklogy, dithyramby a rapsodie, písní (na texty J.W.Goetha, F. Schillera a Rukopisu královédvorského) a chrámové hudby. Složil operu Serafina. Napsal autobiografickou knihu. Zemřel v roce 1850 v Praze.
Český skladatel a pedagog, významný představitel české hudební moderny kolem r. 1900, autor 4 oper, dále pantomim, kantát, sborů, písní, děl klavírních, komorních i orchestrálních. V letech 1909 - 1940 byl profesor mistrovské školy na konzervatoři v Praze, ve 20. letech také několik roků jejím rektorem. Jako pedagog vychoval několik generací českých i zahraničních skladatelů (E. Axman, V.Dobiáš, A.Hába, I.Hurník, A.Moyzes, E.Suchoň...). Napsal knihu pamětí O sobě i o jiných. V listopadu 1945 mu byl udělen titul Národní umělec.
Český hudební skladatel, který působil převážně v zahraničí. Jeho hudba je obdobná charakteru hudby W. A. Mozarta a Josepha Haydna. Narodil se jako syn ředitele kůru katedrály.
Jediný československý kosmonaut, evropskou kosmickou agenturou je označován za prvního Evropana ve vesmíru. Do kosmu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28.
Český secesní malíř, studoval na Slovanském gymnáziu v Brně. Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt. Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, vrátil se však do Čech.
Studoval na pražské Akademii, později v Mnichově a Vídni, na pražskou Akademii se znovu vrátil v roce 1874 a byl z ní po dvou letech vyloučen. Debutoval roku 1876 a 1877 v Praze na výstavách Krasoumné jednoty a Umělecké besedy. Roku 1878 narukoval jako vojín do Bosny. O rok později odjel na studijní pobyt do Paříže, kde také vystavoval. První souborná výstava však přišla až v roce 1885 v Praze. Chittussi dlouho nemohl nalézt svou uměleckou cestu. Ve figurální kompozici a žánru, ke kterým ho vedlo školení na Akademii, svůj talent neuplatnil. Po nuceném odchodu z Akademie se začal zajímat o krajinomalbu, ale první opravdu zdařilé dílo vzniklo až roku 1878 – jde o obraz „Z Trojského ostrova“. Postupně se stával mistrem plenérové krajiny a citlivým malířem přírodní nálady. Do podvědomí mladé generace se zapsal svým pojetím prostých motivů a citem pro výraz české krajiny. Chittussiho dílo se stalo známým až po jeho smrti.
Český akademický malíř - krajinář. Po reálném gymnáziu v r. 1887 začal studovat na pražské Akademii umění ve speciálce žánrů prof. Maxe Pirnera. Po dvouletém studiu v Mnichově se dal r. 1893 znovu zapsat na pražskou akademii. V r. 1941 se podstatně zhoršil jeho zdravotní stav a nechal se převést z pražského sanatoria do Častolovic, kde zemřel.
Po kratším pobytu v Mnichově vstoupil roku 1887 na pražskou Akademii do školy J. Mařáka. Stal se uznávanou vůdčí osobností umělců generace devadesátých let (v letech 1894-1900 vedl po Mařákovi jeho školu) a osobitým představitelem českého impresionismu. Slavíček vyšel z náladového realismu Mařákovy školy a také z podnětu díla A. Chittussiho. K určitému stupni vývoje v malbě dospěl v roce 1898, kdy začal tvořit technikou barevné skvrny, která vyvolává dojem pohybu a víření. Od této techniky se odklonil v roce 1902. Na jaře roku 1907 odcestoval do Norimberku, Štrasburku, Paříže a Bretaně a přes Brusel se vrátil zpět do Čech, zde také vytvořil většinu svých děl. V těchto letech také začal uvažoval o trvalém usazení v Kameničkách. Zde se Slavíček velmi sblížil s lidem i krajem. V roce 1909 jej postihla mozková mrtvice a malíř ochrnul, po měsících zoufalství se rozhodl dobrovolně ukončit svůj život.
Žák Gustava Klimta, rakouský malíř a kreslíř. Vytvořil si vlastní působivý styl, jenž zapadá do evropského expresionismu. Je autorem provokativních aktů v pohnutých pozicích, portrétů měst a vlastních podobizen. Pobýval a tvořil v Českém Krumlově, ze kterého pocházela jeho matka.
Osobnost světového malířství 20. st., jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Svoje dětství prožil v Dobrušce (1872 - 1889), kde se také vyučil sedlářem a řemenářem. Malířství studoval v Jaroměři, později v Praze, ve Vídni a v Paříži. V Paříži také žil s přestávkami od roku 1895 až do své smrti.
Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. Jeho práce zasahují do několika uměleckých oborů a působil také jako teoretik. Spolu s malířkou Toyen (Marie Čermínová) byl čelním představitelem českého surrealismu. Jako jeden z prvních umělců v Evropě se zabýval koláží. Aktivně pracoval v Devětsilu a byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla.
Český básník a výtvarník známý po celém světě svými kolážemi a experimentálním uměním. V letech 1952 – 1953 byl uvězněn za svoji kritiku komunismu napsanou ve sbírce Prométheova játra. Od r. 1980 žil v Paříži a v r. 1984 dostal francouzské občanství. V r. 1997 se s manželkou vrátili do Čech.
Český karikaturista a ilustrátor, který za svůj život nakreslil více než 35000 kreslených vtipů. Spolupracoval s českým spisovatelem Miloslavem Švandrlíkem, oba patřili mezi hlavní autory československého humoristického časopisu Dikobraz.
Po absolvování odborné školy působil jako umělecký zámečník a volný čas věnoval kresbě a studiu uměleckých technik. Těžiště jeho tvorby se váže k jeho římskému pobytu, kdy vznikla kolekce portrétních plaket. Také je autorem pomníku padlých v první světové válce, který se nachází vedle choceňského zámku.
Český malíř a krajinář, kterému se někdy přezdívá „Malíř Vysočiny“, protože svou inspiraci čerpal převážně kolem své chalupy na Blatinách na Vysočině. R. 1946 dostal moravskou zemskou cenu pro výtvarné umění. R. 1962 byl uznán zasloužilým umělcem za své celoživotní dílo.
Český malíř a významný představitel romantismu, považován za největšího mistra české malby a krajinářství. Jeho tvorba byla inspirována životem venkovského lidu. Jeho nejznámější dílo je kalendářní deska na Staroměstském orloji (1865), zobrazující alegorii 12 měsíců (originál je uložen v Muzeu Hlavního města Prahy).
Český malíř, sochař, řezbář, ale také spisovatel a básník. Jeho tvorba byla ovlivněna expresionismem, symbolismem, naturalismem a secesí. Mezi jeho nejznámější díla patří kniha Krvavý román. V r. 1969 byl oceněn titulem zasloužilý umělec.
V letech 1852–53 studoval na pražské Akademii, pak v Mnichově, krajinář, kreslíř a grafik. Od roku 1887 žije a pracuje jako profesor v Praze. Založil Mařákovu krajinářskou školu. Jako jediný krajinář se podílel na výzdobě Národního divadla. Vytvořil stovky kresebných studíí v plenéru, ovládal techniku leptu. Velkým úspěchem byly uhlem kreslené cykly.
Je jedním z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Velkou měrou se zaloužil o zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě. Od konce devadesátých let pobýval Švabinský s manželkou Elou často u Vejrychů v Kozlově u České Třebové. V roce 1910 byl jmenován profesorem pražské Akademie. V listech Rajské sonáty r. 1917 rozšířil svůj projev o dřevoryt. Kromě toho také je autorem mozaiek pro Národní památník na vrchu Žižkově, kreslil kartóny pro tři barevná okna pražského svatovítského chrámu, navrhoval grafickou miniaturu poštovní známky. Max Švabinský zemřel 10. února 1962 v Praze a téměř až do posledních dnů kreslil.
Český malíř, klasik českého umění 19. st. Jeho tvorba patří k pozdně romantickému a secesnímu stylu. Jako kreslíř a dekoratér byl uznáván již za života, ale jeho olejomalba byla doceněna později, ve 20. st. Patřil ke "Generaci českého Národního divadla".
Český malíř a představitel českého vrcholného baroka. Vyučil se u pražského dvorního malíře Kristiána Schrödera, hlavní učitelé byli Jan Rudolf Bys a Michael Václav Halbax. Ve svých nejkvalitnějších pracích se mu podařilo dosáhnout nejvyšší úrovně tehdejší Evropské malby.
Zástupce českého moderního malířství a krajinomalby 20. st. Vystudoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Po návštěvě Paříže mu byl vzorem Édouard Manet. Byl vynikajícím portrétistou, již ve své době patřil k nejvíce oceňovaným českým umělcům.
Jeden z nejvýznamnějším českých malířů vrcholného baroka. Kromě krajin, bitevních obrazů a portrétů vytvářel mimořádné fresky - mezi nejznámější patří mohutná Gigantomachie nad schodištěm Černínského paláce a freska Posledního soudu v kopuli kostela sv. Františka z Assisi v Praze.
Český grafik, malíř a ilustrátor. Člen a teoretik Umělecké besedy a hlavní představitel jejího venkovského křídla. Navazoval na tradiční českou krajinomalbu. R. 1945 byl jmenován profesorem AVU. R. 1958 byl jmenován národním umělcem.
Český malíř a ilustrátor. Jeho dílo je známé zejména paleontologickými rekonstrukcemi (prvních lidí, dinosaurů, mamutů), kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky. Přispěl k popularizaci tohoto vědního oboru. Ilustroval také dobrodružnou literaturu. Kromě toho maloval i další obrazy, zejména portréty osob ze svých vlastních cest po světě.
Poslední šlechtická majitelka zámku Vrchotovy Janovice, česká mecenáška a organizátorka kulturního života. Baronka byla přítelkyní básníka Rainera M. Rilka a dalších významných osobností, které patřily k tehdejší kulturní scéně.
Česká modelka a vítězka soutěže Česká Miss 2011. Vystudovala Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích, absolvovala filmový kurz na New York Film Academy. Od svých 9 let navštěvovala školu modelek a od 14 let si jako modelka přivydělávala.
Vítězka České Miss 2015 žijící v Českých Budějovicích.
Jedna z nejúspěšnějších modelek České republiky z východočeského města Opočna. Získala tituly Miss České republiky 2006, Miss Sympatie České republiky 2006 a především Miss World 2006 (30. září 2006 porazila ve finále 103 svých konkurentek z celého světa).
Významný český technik a velkopodnikatel, zakladatel největší strojírenské továrny Škoda v Plzni, která se stala jedním z největších evropských výrobců zbraní. R. 1899 se jeho firma stala akciovou společností Škodovy závody, ve které nadále zůstal prezidentem a generálním ředitelem.
Český podnikatel, zakladatel firmy Tatra. Roku 1850 začal v kovárně ve svém rodišti se stavbou kočárů a bryček, brzy svou činnost rozšířil. Podporoval ho továrník továrník Adolf Raška. Další rozmach podniku nastal pod vedením jeho syna Adolfa.
Vídeňský bankéř z německé židovské rodiny, která je jednou z nejvýznamnějších světových finančních dynastií. Od r. 1835 mu patřily Vítkovické železárny v Ostravě, byl také zakladatelem Dolu Šalomoun, nazvaného podle jeho jména.
Jeden z nejúspěšnějších a nejbohatších podnikatelů své doby z Liberecka, významným způsobem se podílel na rozvoji a chodu kraje. Na jeho popud byly vybudovány stavby, které patří mezi nejproslulejší liberecké architektonické památky.
Zakladatel obuvnické firmy Baťa, jeden z největších podnikatelů své doby. Jeho postupy a technologie byly na tehdejší dobu revoluční a doposud jsou užívány jako příklady top managementu. Pro svoji firmu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín.
Vůdce Národně socialistické německé dělnické strany, německý kancléř, hlava německého státu. Vybudoval militaristický totalitní stát, byl odpovědný za genocidu některých skupin obyvatelstva - Židů, postižených a dalších. R. 1939 napadením Polska vyvolal 2. světovou válku, v níž Německo utrpělo drtivou porážku.
Nejvyšší velitel císařských vojsk během Třicetileté války. Bojoval proti Protestantské unii. Byl prvním, kdo začal vydržovat stálou armádu z kontribucí nepřátelských i spojeneckých území. Zemřel jako jeden z nejvlivnějších lidí v Evropě. Postava frýdlantského vévody se stala významným motivem evropské literatury od dob romantismu.
Anežka byla nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Česká princezna a abatyše kláštera Na Františku byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče v Čechách. Anežka proslula zejména svou dobročinností a milosrdenstvím. R. 1874 byla prohlášena za blahoslavenou a 12. 11. 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečil.
Jedna z nejvýznamnějších barokních šlechtičen u nás, která proslula svou zbožností a moderními přestavbami svých sídel.
Rakousko-uherský, respektive český šlechtic, dendrolog, politik, poslední ministr zemědělství Předlitavska. Udržoval a zveleboval průhonický park, byl předsedou Československé dendrologické společnosti.
Krátce působila jako učitelka a herečka, po sňatku již pouze jako spisovatelka. Roku 1912 byla zvolena první poslankyní českého zemského sněmu. Za 1. světové války stála v čele ženského odboru Národní strany svobodomyslné, roku 1918 byla zvolena do Národního shromáždění a roku 1920 do senátu. V roce 1927 byla jmenována členkou České akademie věd a umění.
Druhý prezident samostatného československého státu. Po vypuknutí První světové války se Beneš zapojil do protirakouského odboje a pomáhal organizovat odboj. Od počátku dvacátých let je významným a v Evropě uznávaným politikem. Po abdikaci T. G. Masaryka byl 18.12. 1935 zvolen do funkce prezidenta. Po uzavření Mnichovské dohody odešel do exilu. Po následujících prezidentských volbách (1946) opět prezidentem.
Česká královna, vdova po českých králích. Původně byla zaslíbena synu braniborského markraběte Otovi Braniborskému, roku 1300 se však provdala za ovdovělého českého krále Václava II. Roku 1303 přijela do Prahy a byla korunována českou a polskou královnou. Při té příležitosti přijala jméno Alžběta nebo také Eliška, Rejčka je zkomoleninou jejího původního jména. Za druhou manželku si ji zvolil Rudolf Habsburský, který usedl roku 1306 na prázdný český trůn.
Od dětství trpěl epileptickými záchvaty a rachitidou, do určité míry byl prostoduchým. Jeho panování začíná r. 1830 korunovací na uherského krále v Prešpurku, o rok později se žení s Marií Annou Sardinskou. Po smrti otce, Františka II. mu patří rakouský císařský trůn, r. 1836 je korunován jako poslední habsburský český král.
Jeden z nejvýznamnějších šlechticů českého baroka, velký mecenáš umění. V Kuksu nechal zřídit velkolepé lázně s hospitálem milosrdných bratří a rodinnou hrobkou Šporků. Výzdobu lázní svěřil největšímu sochaři své doby Matyáši Bernardu Braunovi, který je rovněž autorem nedalekého Betléma. Ve svém pražském paláci zřídil Špork první veřejně přístupné divadlo v metropoli, do země uvedl italskou operu. Vášnivě podporoval a reformoval honitbu, k jejíž podpoře založil lovecký řád sv. Huberta. K jeho umělecké družině náleželi kromě Brauna také malíř Petr Brandl či rytec Michael Rentz.
Následník rakousko-uherského trůnu, synovec císaře a krále Františka Josefa I. 28. června 1914 byl na něj a jeho manželku v Sarajevu spáchán atentát, který se stal vhodnou záminkou pro začátek první světové války v Evropě. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.
Dlouhých 68 let císařem rakouským, český a uherský král. Vládu převzal velmi brzy, tím se mu dostalo širšího vzdělání. Pravděpodobně se dožil nejvyššího věku z habsburských panovníků a zařadil se mezi nejdéle vládnoucí panovníky na světě. Umírá uprostřed 1. sv. války, je pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.
Český obrozenecký politik a publicista, jedna z nejvýznamnějším osobností 19. st. Ovlivňoval také podobu moderní české společnosti v oblasti hospodářské, kulturní a vědecké. Vedl staročeskou stranu ve Vídni, vydával první českou encyklopedii - Slovník naučný.
Český spisovatel, historik a politik. Je označován za zakladatele moderního českého dějepisectví. Zúčastnil se založení Matice české, byl jmenován zemským historiografem. Jeho největším historickým dílem jsou Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Roku 1843 vstupuje do politiky, stal se symbolem českého veřejného života. Byl představitelem staročechů a bývá označován jako Otec národa.
Významný český matematik, doktor technických věd, rektor Českého vysokého učení technického a rovněž úspěšný politik. Spolu s jeho třemi kolegy je považován za „otce zakladatele“ vědecké společnosti nesoucí dnes název Jednota 5 českých matematiků a fyziků. V roce 1887 byl v doplňovací volbě do říšské rady zvolen novým říšským poslancem za Staré město pražské. Blažkovy ostatky byly podle jeho přání převezeny vlakem do německého města Chemnitzu (Saská Kamenice) a zde zpopelněny. Poté byly uloženy do rodinné hrobky na Olšanském hřbitově.
Šlechtic a dvořan přemyslovských králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Dlouho byl purkrabím na královském hradě Zvíkov. Vedl řadu stavebních a lokátorských prací - lokace královských měst České Budějovice a Písek, založení kláštera Zlatá koruna (zde je také pohřben).
Třetí lichtenštejnský kníže byl velmi dobrým ekonomem a finančníkem, velkým příznivcem a mecenášem umění, zejména malířství a stavitelství. V r. 1694 obdržel za zásluhy rytířský Řád zlatého rouna. V r. 1699 získal panství Schellenberg a r. 1712 hrabství Vaduz. Později tato území vytvořila současné Lichtenštejnské knížectví. Byl jedním ze nejštědřejších patronů své doby.
Královský místodržící v Čechách. Byl stoupencem protireformace, v r. 1618 byl jedním ze tří defenestrovaných během Druhé pražské defenestrace (spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a písařem Fabriciem).
Doktor filozofie, překladatel, učitel. Stal se známým svými knihami o společenské výchově, popularizoval její normy. Po roce 1918 se stal ceremoniářem na Pražském hradě. Dr. Guth-Jarkovský působil i ve sportu, byl generálním tajemníkem Mezinárodního olympijského výboru (1919-1923) a spoluautorem olympijské charty. Řadu let stál v čele Klubu českých turistů.
Jediný český panovník, který nepocházel z panovnické dynastie. Stranil neradikálním kališníkům. V roce 1452 dobyl Tábor, čímž zlikvidoval tábority jako politickou a náboženskou skupinu. Ve stejném roce se stal správcem českého království za nezletilého Ladislava Pohrobka.
Česká královna, r. 1450 se vdala za Jiřího z Poděbrad. Byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
Moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt, římský král, prvorozený syn markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra Karla IV., a jeho druhé manželky Markéty Opavské z rodu opavských Přemyslovců.
Český politik, novinář a spoluzakladatel mladočeské strany, redaktor a později i majitel Národních listů. Zvítězil ve volbách do říšské rady v r. 1891, to vyneslo mladočechy do čela české politiky. Účastnil se literárního boje za pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.
Nejvýznamnější evropský panovník pozdního středověku, římský císař a český král, přezdívaný "Otec vlasti". Syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Za jeho vlády se České království stalo centrem Evropy, Praha byla sídelním městem Svaté říše římské. Země zažívala neobyčejný hospodářský, umělecký a kulturní rozvoj. České království dovedl k vrcholu. Karel IV. je pohřben v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Pochází z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Byl vedoucím Kanceláře prezidenta ČSFR, prezidentovým kancléřem, předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva. Je stávajícím senátorem a ministrem zahraničních věcí, spoluvlastník společnosti Jan Becher - Karlovarská becherovka, majitel 300 ha rybníků v ČR, zámku Orlík.
Významný český politik v době Rakouska a prvorepublikového období. Byl Masarykovým spolupracovníkem. Po vypuknutí 1. sv. války organizoval domácí odboj, r. 1915 zatčen a odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Trest později změněn na 20 let a r. 1917 amnestován. 14. 11. 1918 zvolen prvním ministerským předsedou ČSR.
Jedna z nejvýznamnějších postav předbělohorského období, šlechtic, politik a spisovatel. R. 1595 velel moravské jízdě v boji proti Turkům. Od r. 1608 moravským zemským hejtmanem. Podílel se na vytvoření rakousko-uhersko-moravské konfederace na podporu Matyáše, který byl ve sporu s Rudolfem II.
Nejmladší syn Leopolda I. a Eleonory Falcko-Neuburské. Po smrti svého bratra Josefa I se stal císařem. Byl bigotním katolíkem, vyhovoval mu španělský dvorský rituál. Roku 1708 se oženil s německou princeznou Alžbětou Kristinou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou.
Rakouská a slezská šlechtična a politička, známa především jako literární postava z novely Boženy Němcové Babička. Známou českou spisovatelku po celý svůj život podporovala a udržovala s ní kontakt.
Rakouský politik a diplomat. Vyrůstal ve šlechtickém prostředí v Porýní. Do diplomatických služeb vstoupil v r. 1801, stal se vyslancem monarchie u saského dvora v Drážďanech, posléze u pruského dvora v Berlíně, později u Napoleonova dvora. R. 1809 se stal rakouským ministrem zahraničí a r. 1821 rakouským státním kancléřem.
Česká královna, druhá manželka Přemysla Otakara I. Po manželově smrti se věnovala zakladatelské činnosti. R. 1232 založila klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova
Narodil se v rodině strojvedoucího. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku (dnešní Letohrad), maturoval na učitelském ústavu v Levicích, dva roky studoval na Státním ústavu žurnalistiky v Moskvě. Po ukončení studií pracoval jako učitel, redaktor. V roce 1947 byl jmenován delegátem Slovenského výboru v Bělehradě, v roce 1948 se stal kulturním atašé československého velvyslanectví v Moskvě.
Český šlechtic (poslední narozený a zemřelý příslušník rodu Rožmberků) patřil k předním postavám českých dějin 16. a 17. st. Intenzivně se zajímal o vědu, literaturu, umění a kulturu. Jeho sbírka uměleckých předmětů, fyzikálních přístrojů a přírodnin byla srovnatelná se sbírkami Rudolfa II.
R. 1587 se provdala za Viléma z Rožmberka a stala se jeho čtvrtou manželkou. Po jeho smrti získala Roudnici nad Labem. R. 1603 se provdala za nejvyššího kancléře Lobkovice. R. 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné vzácnou voskovou sošku - Pražské Jezulátko. V Roudnici založila kapucínský klášter.
Přemysl Otakar I. byl český kníže a třetí český král z rodu Přemyslovců. Narodil se jako nejstarší syn krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské. Byl první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, narozený kolem roku 1233 jako druhorozený syn krále Václava I. a Kunhuty Štaufské byl pátým českým králem z rodu Přemyslovců (korunován 1261) a mocným středoevropským panovníkem, který dočasně k Čechám připojil rakouské země jako dědictví po vymřelých Babenbercích avšak neudržel je proti nastupujícím Habsburkům, když padl v bitvě na Moravském poli proti římskému králi Rudolfovi I.
Římský císař, král český, uherský a chorvatský. Byl synem císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské. Proslul zejména svojí sběratelskou vášní, mecenášskou podporou alchymistů, šarlatánů, ale i skutečných umělců a badatelů.
Významný byzantský právník, teolog a státník, jeden z nejvýznamnějších učenců 9. st. Starší bratr sv. Cyrila, spolu s nímž je označován jako apoštol Slovanů a hlavní patron Moravy.
První československý prezident, český filozof, pedagog, politik, vědec, spisovatel a žurnalista. Mládí trávil v Čejkovicích. Do politického a společenského života vstoupil již za rakouské monarchie. Během první světové války organizoval protirakouský odboj směřující k ustavení samostatné Československé republiky. Prezidentem Československa byl od roku 1918, pro vysoký věk abdikoval v roce 1935.
Pocházel ze starého českého panského, později hraběcího rodu z Opavska. Po studiích ve Vídni vstoupil roku 1727 do služeb císaře Karla VI. V průběhu války o rakouské dědictví (1740-48) ho pověřila Marie Terezie mnoha diplomatickými úkoly. V roce 1753 se stává prvním ministrem Marie Terezie s titulem dvorního a státního kancléře. Zasloužil se o získání francouzského krále za spojence Rakouska. Proslul též jako mecenáš a podporovatel umění. Je pohřben v kounické hrobce v zámku ve Slavkově u Brna.
Český politik, diplomat a spisovatel, jeden z předních účastníků stavovského povstání. V r. 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře.
Dramatik, signatář Charty 77, vytrvalý bojovník za demokracii a rovnoprávnost, byl prezidentem ČSSR, její federativní podoby a později pak samostatné České republiky. Je mimořádným či čestným členem velké řady tuzemských i zahraničních společností, byly mu uděleny čestné doktoráty desítek univerzit po celém světě, byl navržen na Nobelovou cenu míru. Je autorem řady divadelních her a knih.
Syn českého krále Přemysla Otakara II. a jeho druhé manželky Kunhuty, šestý český a první polský král dynastie Přemyslovců. Za své vlády spoléhal spíše na umění diplomatické než válečné, zavedením pražského groše se mu podařilo stimulovat hospodářský vývoj a zahraniční obchod.
Sedmý král český, král polský a uherský, poslední český panovník z dynastie Přemyslovců. V necelých sedmnácti letech byl zavražděn v Olomouci a dožil se tak nejnižšího věku ze všech českých panovníků. Zbraslavská kronika o Václavovi píše, že byl příliš rozmařilý. Ve skutečnosti byla jeho krátká vláda vcelku rozumná a prozíravá.
Syn a dědic Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické, německý a český král, lucemburský vévoda a braniborský markrabě. Václav zemřel bezdětný a jeho nástupcem se stal Zikmund Lucemburský.
Prezident České republiky (od r. 2003). Po listopadu 1989 ministrem financí ČSSR, později ČSFR. Od r. 1992 do r. 1997 předseda vlády ČR, 1998 - 2002 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Publikoval přes 30 knih, nositel mnoha mezinárodních cen a doktorátů z univerzit po celém světě.
Český politik z období první republiky, zakladatel České strany národně sociální, a později i jejím předsedou. Patřil mezi kritiky rakouské vlády. Na začátku první světové války byl zatčen. Na svobodu se dostal díky všeobecné amnestii po nástupu císaře Karla. Měl významný podíl na vzniku samostatného Československa. Se svou rodinou žil v Dobříkově, kde značně přispěl k jeho rozkvětu.
Významný český politik z rodu Rožmberků. V českém předbělohorském prostředí patřil k předním vůdcům umírněných katolíků. Kandidoval na polský trůn, získal jako jediný Rožmberk nejvyšší říšské vyznamenání Řád Zlatého rouna. Jeho mladším bratrem byl Petr Vok z Rožmberka.
Český a uherský král, pocházel z Polska z litevského velkoknížecího rodu Jagellonců. Jeden z nejslabších českých panovníků, protože jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci. Jeho matkou byla Alžběta Habsburská, sestra Ladislava Pohrobka.
Český ekonom, který v letech 2000 – 2010 vykonával funkci guvernéra České národní banky.
Český hudební a filmový kritik, novinář, vydal dvě básnické sbírky.
Český sochař, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Byl také významným pedagogem, na Akademii výtvarných umění v Praze odchoval celou generaci sochařů.
Český sochař. Jeho dílo ovlivněno expresionismem a symbolismem. Studoval na Akademii výtvarných umění u Josefa Václava Myslbeka, později odjíží do Paříže a pracuje u Auguste Rodina. Mezi jeho nejznámější díla patří Opuštěna Ariadna.
Český sochař se stylem charakteristickým výraznou vertikalitou, rozrušeným povrchem, zredukovaným vytvarováním plastik, spřízněnost k antickému dědictví. Absolvoval kamenosochařskou praxi u Otakara Velínského, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera. Stal se členem skupiny Trasa, Nové skupiny, Unie výtvarných umělců, Umělecké besedy.
Ústecký rodák, český sochař a pedagog na Sochařské a kamenické škole v Hořicích v Podkrkonoší. Autor např. soch Mrtvý Ábel, Mateřský cit, Pieta, Smutek, umístěných v Ústí nad Orlicí.
Akademický sochař, vynikající a uznávaný medailér realizoval řadu mincí, medailí, insignií a pamětních desek osobností vědy a kultury. Získal četné mezinárodní ceny. Část jeho díla je možné shlédnout v Městském muzeu Lanškroun ve stálé expozici umístěné v podkrovních prostorách galerie.
Pocházel ze starého selského rodu. Otec byl tkalcem, později pekařem. Navštěvoval německé piaristické gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii. Delší dobu žil v Litomyšli a působil tam jako profesor dějepisu. Potom přesídlil do Prahy. Svůj život zasvětil literatuře.
Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů.
Spisovatel a dramatik. Vystudoval německou reálku v Brně, po jejím skončení odešel studovat učitelský ústav. S učitelskou praxí začal na Slovensku, brzy se však vrátil na Moravu, kde působil jako podučitel. Od roku 1889 pracuje jako správce jednotřídky v Divácích, kam se za ním přestěhoval jeho bratr Vilém. Diváky se díky jim staly jedním z center moravské kultury. Oba se zapsali do dějin českého realismu dramatem Maryša a kronikou Rok na vsi.
Český spisovatel a překladatel, zakladatel a hlavní představitel první novočeské básnické školy. Po studiích na piaristickém gymnáziu pokračoval na filozofické fakultě pražské univerzity ve studiích cizích jazyků. Později se zaměřil na teologii a v r. 1796 vysvěcen na kněze.
Český básník a prozaik jehož dílo bylo ovlivněno realismem, symbolismem a impresionismem, svými díly dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.
Humanistický básník a prozaik. Studoval v Itálii v Bologni, cestoval po východním středomoří. Byl proboštem na Vyšehradě a dvořanem krále Vladislava II. Jagellonského. Od r. 1503 pobýval na hradě Hasištejn, kde založil knihovnu, která patřila k největším v Česku a celé Evropě (na 800 svazků).
Božena Němcová, rozená asi v roce 1820 jako Barbora Novotná, později Barbora Panklová je považována za zakladatelku novodobé české prózy. V roce 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička - Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila. V dospělosti babičku velmi zidealizovala ve svém nejznámějším díle Babička. Během svého života se několikrát stěhovala - do Prahy, Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel, Litomyšle, a to hlavně díky překládání jejího manžela pracujícího ve státní službě a neshodám s ním. Božena Němcová prožila celý život v ponižující chudobě a často i v hladu. To však kontrastuje s velkolepým pohřbem v roce 1862, který jí vlastenci uspořádali, a s posmrtnou slávou, které se jí dostalo. Pohřbena je na Vyšehradě.
Český básník, spisovatel a buřič, jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji.
Český dramatik, prozaik, novinář a divadelní historik. Studoval gymnázium v Praze, potom Filozofickou fakultu. V letech 1883 – 1900 byl prvním ředitelem Národního divadla po jeho otevření.
Český katolický kněz a autor povídek. Byl vychovatelem ve šlechtické rodině barona Sturmfedera v Hrádku, kde žil a pracoval do konce svého života.
Jeden z literárně nejoceňovanějších spisovatelů 20. st. Narodil se na Starém Městě v Praze, byl židovského původu, psal německy. Proslulým autorem se stal až po své smrti, zejména po 2. sv. válce. Za jeho nejdůležitější díla jsou považovány romány Proces, Nezvěstný, Zámek a povídka Proměna.
Italský spisovatel, kněz a diplomat. Je bezpochyby nejvýraznější a vlastně jedinou světově známou osobností duchcovských dějin.
Zanechal po sobě několik literárních děl, ale je především známý jako dobrodruh a svůdce díky svému nejvýznamnějšímu autobiografickému dílu "Dějiny mého života".
Dětství prožil v Uherském Brodě. V letech 1608-1611 navštěvoval bratrskou školu v Přerově, poté studoval teologii v Herbornu a Heidelbergu. V roce 1616 byl vysvěcen na kněze, o dva roky později se ujal řízení bratrského sboru ve Fulneku. Po Bílé hoře se musel skrývat, nejčastěji pobýval na hradě Karla staršího ze Žerotína v Brandýse. Zemřela mu žena a dvě děti a v této těžké době napsal Labyrint světa a ráj srdce, pravděpodobně své nejznámější dílo. V roce 1628 definitivně opustil vlast a odešel do polského Lešna, kde žil a pracoval až do roku 1656. Při požáru města přišel o celou knihovnu a většinu svých rukopisů, opět odešel z domova a uchýlil se do Amsterdamu. Tam vyvrcholila jeho vědecká i literární činnost, vydal zde přibližně 62 spisů. Zesílily také jeho sklony k iracionalismu, víře v proroctví a vidění. V této době sepsal také několik náboženských spisů, polemik i politických traktátů. Ne všechny se setkaly s pochopením.
Český spisovatel, učenec a humanista. Pocházel z velmi bohaté měšťanské rodiny z Přerova, studoval na školách Jednoty bratrské. Během studi v zahraničí se seznámil s Martinem Lutherem. Vystudoval teologii a roku 1557 se stal biskupem Jednoty bratrské. Usadil se v Ivančicích, odtud řídil celou církev s cílem její samostatnosti a rovnoprávnosti. Jeho dílo lze považovat za předchůdce díla J. A. Komenského. Jeho Gramatika česká patří k nejvýznamnějším dílům naší země této doby.
Český filosof 20. st., který se zabýval fenomenologií, dílem E. Husserla, J. A. Komenského, literaturou a uměním. Výrazně ovlivnil soudobé české myšlení. Signatář Charty 77 a jeden z prvních mluvčí, společně s V. Havlem a J. Hájkem.
Český spisovatel, publicista a novinář. Ve své rozsáhlé humoristické a satirické povídkové tvorbě zesměšňoval tradiční životní ideály. Jeho román "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" se stal jedním z nejvýznamnějších děl české literatury vůbec.
Básník, spisovatel, šéf činohry Národního divadla, autor libreta k opeře Rusalka. Studoval v Klatovech na gymnáziu, později lékařství a filozofii. K divadlu ho přivedla jeho žena Hana Kubešová. V r. 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Německý básník, prozaik, dramatik. Měl poměrně silný vztah k Čechám a k Mariánským Lázním, zde se také seznámil se svou životní láskou Ulrikou von Levetzow z Třebívlic na Litoměřicku. Od roku 1775 žil ve Výmaru, kde je i pohřben. V té době se tam přistěhoval také Friedrich Schiller, aby mu byl nablízku.
Český spisovatel, překladatel, filolog a vůdce preromantické generace obrozenců. Do r. 1788 studoval v Berouně, později na piaristském gymnáziu v Praze a na filozofické fakultě pražské univerzity. Od r. 1799 učil na gymnáziu v Litoměřicích. R. 1815 odchází do Prahy, kde vykonává funkci ředitele Staročeského gymnázia, později rektorem pražské univerzity.
Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Určitou dobu byl představitelem československého Penklubu. V době hrozící nacistické okupace byl jedním z hlavních motorů odporu. Literárně tvořit začal před první světovou válkou, zpočátku se svým bratrem Josefem, který byl především malířem.
Český básník a prozaik, jeden z hlavních představitelů českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Jeho nejznámější dílo je lyrickoepická skladba Máj, která se stala jednou z nejvydávanějších českých knih. Mácha byl také vášnivý cestovatel, chodil většinou pěšky a vyhledával historická a romantická místa.
Český spisovatel, novinář, humorista. Jeho dílo představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Autor knihy Bylo nás pět.
Česká spisovatelka, která je považována za zakladatelku českého románu. Představitelka generace májovců. Její nejslavnější prózy jsou z Podještědí - tzv. ještědské prózy, ve kterých se snažila podat charakteristiku venkovského lidu a zároveň řešit určité morální otázky, které považovala za důležité.
Česká buditelka a spisovatelka, autorka básní, divadelních her, krátkých próz a hlavně kuchařek. Jejím nejznámějším dílem je Domácí kuchařka vydaná r. 1826, která vycházela v mnoha vydáních více než sto let.
Rozená Hrubešová. Autorka historických románů z českých dějin (Svatební jízda, Proměny; spojila je o 20 let později pod titulem Trůny milostné i kruté), próz pro děti (Nebe, peklo, ráj), zčásti s chrudimskou tématikou, překládala klasickou prózu z němčiny a z francouzštiny. Pseudonym po chrudimském rodáku Viktorinu Kornelovi ze Všehrd.
Napsala desítky knih, zejména pro nejmenší a začínající čtenáře, a poezii pro mládež. Působila i jako lektorka a překladatelka v řadě nakladatelství. Spolupracovala s televizí, rozhlasem a časopisy (Dikobraz, Mateřídouška aj.) Od r. 1984 působila jako externí konzultantka dětské literatury na univerzitě v Bostonu. Posledních 10 let žila ve Spojených státech.
Český básník, který je řazen do generace tzv. anarchistických buřičů. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Autor sbírky Slezské písně.
Český básník, prozaik, novinář, cestovatel.
Studoval gymnasium v Praze a později práva. Přispíval do časopisů Ruch a Květy. Později byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru. Byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, Praze. Proslavil se fantastickými příběhy pana Broučka.
Česká spisovatelka, představitelka realismu a venkovské prózy, která se zaměřila ve svých dílech na okolí Litomyšle a Proseče. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí a zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen. Byla také sběratelkou krojů, výšivek a keramiky. V Praze vedla časopis Ženský svět.
Bratr spisovatele Heinricha Manna, německý prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1929). Debutoval novelou Gefallen. První velké dílo román Buddenbrookovi vyšel v roce 1901. Kniha sklidila velký úspěch a z Thomase se stal téměř přes noc proslulý německý spisovatel. V roce 1938 odjel do USA (občanem se stal roku 1944). Po druhé světové válce se vrátil do Evropy.
Český spisovatel, jazykovědec a pedagog. Přes odpor Františka Palackého prosadil reformu českého pravopisu, která se používá dodnes. Dnes je známý především jako pravděpodobný padělatel několika českých rukopisů. Spor o rukopisy byl jedním z nejvýznamnějších problémů v historii české literatury.
Významná postava české literární a právnické tvorby. Po studiích na pražské artistické fakultě získal r. 1483 titul mistra a začal přednášet, r. 1484 se stal děkanem pražské univerzity. Je autorem knih „O právech, o súdiech i o dskách země České knihy devatery“, které se staly neúspěšným návrhem na zemské zřízení.
Český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Narodil se na Českomoravské vysočině, roku 1869 se odstěhoval do Ostrovačic a roku 1874 pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Začal studovat právo, které ale nedokončil. Po několika letech života v Praze se opět odstěhoval na Moravu, tentokrát k bratrovi Aloisovi do Divák, které se díky jim stalo jedním z center moravské kultury. Oba se zapsali do dějin českého realismu dramatem Maryša a kronikou Rok na vsi.
Významný anglický básník a dramatik, který je považován za anglického národního básníka neboli barda. Jeho hry byly přeloženy snad do všech významnějších jazyků. Nejskvělejší autor vrcholného období renesance.
Český akrobatický lyžař a olympijský vítěz, který jako první na světě skočil trojité salto s pěti vruty.
Český atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu. Vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Nejvíce se proslavil na olympijských hrách v Helsinkách (1952), kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a také maratón. Manželka Dana Zátopková byla též atletkou.
Olympionik reprezentující Českou republiku v cyklistice. Je juniorským mistrem Evropy a světa z roku 2003 a bronzovým medailistou z mistrovství světa v roce 2007 v kategorii do 23 let. V roce 2010 a 2011 vybojoval na mistrovství Evropy zlatou medaili. V roce 2011 se stal nejen celkovým vítězem Světového poháru, ale získal i titul mistra světa. Sportovním vrcholem ústeckého rodáka je zlatá olympijská medaile z Londýna 2012 za vítězství v MTB – cross country.
Absolutní jednička v požárním sportu, vícenásobný mistr Evropy a mistr světa. Neporazitelný v nejnáročnějších hasičských závodech TFA – nejtvrdší hasič přežívá.
Český atletický vícebojař a olympijský vítěz z roku 2004. Jako první dosáhl v desetiboji hranice 9000 bodů. Výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu světový rekord, který nebyl dalších 11 let překonán.
Bývalý hokejový brankář, který hrál 9 let v NHL v týmech Dallas Stars, St. Louis Blues, a Calgary Flames. S Dallasem Stars vyhrál Stanley Cup (1999). R. 1996 se stal mistrem světa ve Vídni.
Československý atlet, několikanásobný mistr republiky v běhu na 1500 m, držitelem 3 českých rekordů v běhu na 800 m, 1000 m a 1500 m atd. Na Olympijských hrách v Helsinkách v roce 1948 získal 4. místo v běhu na 1500 m. Od 15 let žil a sportoval v Ústí nad Orlicí. Po své aktivní sportovní kariéře se věnoval trénování a organizaci mnoha sportovních událostí v atletice i sjezdovém lyžování. Dlouhá léta pracoval jako člen organizačního výboru Skiinterkritéria.
Český hokejový útočník, který s hokejem začínal v mládežnických a juniorských výběrech Českých Budějovic. V sezoně 1993/1994 se přesunul do zámoří.
Narodil se v rodině mlynáře. Vychodil školu v Potěhách, do roku 1830 pak studoval na Týnské hlavní škole v Praze. Ve studiu pokračoval na pražském technickém učilišti. V březnu 1842 se stal státním úředníkem s funkcí vrchní inženýr státních drah.
Významný český barokní stavitel a řezbář německé národnosti. V 1. polovině 18. století působil převážně v severních Čechách, především ve Šluknovském výběžku, a v Horní Lužici.
Německý přírodovědec, spoluzakladatel geografie jako empirické vědy. Již za života velice vážený, což dokazují jeho přízviska "druhý Kolumbus", "nový Aristoteles". Mezi jeho vědní obory patřila fyzika, chemie, mineralogie, botanika, zoologie, geologie. V Německu byl populární díky svým dílům Ansichten der Natur a Kosmos.
Významný filolog 19. století. Ve své době špička české jazykové a historicko-literární vědy. Redaktor české verze říšských zákonů a zakladatel moderní právní češtiny. Byl jedním z jazykovědců, kteří rozpoutali tzv. „boj o Rukopisy“ (prohlásil je za padělek). Alois Vojtěch Šembera vyučoval bohemistiku na univerzitě ve Vídni a byl mentorem řady známých postav naší historie.
Český podnikatel, průkopník sportu a technických novinek, popularizátor astronomie, který v Pardubicích založil první českou, veřejnosti přístupnou Lidovou hvězdárnu.
Český jazykovědec a orientalista. Rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie.
Bratranci František a Václav žili v osadě Rybitví nedaleko Pardubic. František se narodil 3. 3. 1799 a byl rolníkem. Oplýval technickým nadáním. Sestrojil si např. fukar, rozuměl mlýnským strojům a údajně celé vsi opravoval hodiny. Chtěl sestrojit nové orební nářadí, představoval si ho jako hoblík, na kterém by upravil tvar i sklon háku. Konečnou podobu ale ruchadlu dal Františkův bratranec, kovář Václav. Ten se narodil 13. 4. 1790. Ruchadlo se ale u venkovanů neosvědčilo. František se dostal do dluhů, musel prodat rodný grunt a přestěhoval se do Břehů u Přelouče, kde také 12. 2. 1849 zemřel. Václav přesídlil do Bukoviny u Dřítče, kde zemřel jen jedenáct dní po svém bratranci.
Český doktor, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Krátce po dokončení studia na Karlově Univerzitě se vydává do Afriky, kde praktikuje medicínu a začíná sestavovat svoji velkou přírodní sbírku. Zpracoval první detailní mapu oblasti okolo Viktoriiných vodopádů.
Konstruktér automobilů, který se proslavil konstrukcí populárního vozu, známého jako VW Brouk. Je také konstruktérem několika typů německých obrněných vozidel. Jeho syn Ferry Porsche v konstrukci automobilů pokračoval a založil továrnu Porsche.
Český lékař a spisovatel, který je především znám jako zakladatel Hamzovy dětské léčebny v Luži. Jeho aktivity překročily rámec medicíny a sahaly do veřejné a kulturní činnosti, účastnil se modernizace zdravotnických zařízení města Brna.
Regionální historik, komeniolog. Je považován za jednoho z prvních spisovatelů historie svého rodného kraje.
Světového významu dosáhl jeho vynález samočinného regulátoru elektrické obloukovky. Postavil první elektrickou dráhu v Praze (1891) a meziměstskou elektrickou dráhu z Tábora do Bechyně (1902). Podstatně se zasloužil o zdar Jubilejní výstavy v Praze v roce 1891.
Zakladatel české egyptologie, autor dodnes
uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny (předposlední vývojová fáze staroegyptského jazyka). Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář, první řádný profesor egyptologie v ČSR. Soustavně do češtiny převáděl základní díla staroegyptské literatury.
Zakladatel českého odborného pivovarnictví, nazývaný geniální sládek. Zajímal se o kvasnou chemii, pravděpodobně jako první Evropan začal používat při kontrole technologie výroby teploměr. Známý je také konstruktcí pivní váhy, která byla předchůdkyni hustoměru.
Po krátké službě v rakouské armádě (při tažení proti Napoleonovi do Itálie v letech 1796-1797 dokonce upadl do francouzského zajetí) a vědeckých cestách do Anglie a Francie se ujal správy rodového majetku na Blanensku. Na svém panství zaváděl mnohé nové poznatky z oborů metalurgie, zemědělství, textilního průmyslu či z boje proti epidemiím. Zasloužil se o založení Františkova (dnes Moravského zemského) muzea v Brně.
Zakladatel českého těsnopisu. Roku 1842 založil a vedl soukromý těsnopisný ústav ve Vídni, v roce 1844 se stal profesorem stenografie na vídeňské univerzitě a roku 1848 byl oficiálním stenografem kroměřížského sněmu. V roce 1849 vydal „Krátké navedení k těsno čili rychlopisu pro čtyři hlavní slovanské jazyky“ (český, polský, illyrský a ruský).
Český fyziolog, biolog, také filozof a jeden ze zakladatelů cytologie. V mládí odešel za vzděláním k piaristům. Živil se jako vychovatel ve šlechtických rodinách, později asistentem na pražské lékařské fakultě. Svůj nejvýznamnější objev prezentoval r. 1837 na sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze, kde jako jeden z prvních na světě přisuzuje buňkám stěžejní význam pro život.
Narodil se v rodině Františka Kašpara, majitele restaurace Veselka. Po otci zdědil sportovní nadání i vztah k technice. Už jako chlapec závodil na speciálně upraveném kole. Ze všeho nejvíc mu ale učarovaly motory. Roku 1900, tedy ve svých 17 letech, si zakoupil svůj první motocykl. Prvním Kašparovým zaměstnavatelem byla firma Bassel a Selve ve Vestfálsku. Tu opustil v roce 1909, kdy přešel do mladoboleslavské továrny Laurin a Klement. V témže roce po neshodách s ředitelem Klementem odešel i se svým bratrancem Eugenem Čihákem do Pardubic, kde začaly jejich první společné aviatické pokusy. Kašpar se nejprve pokoušel postavit letadlo vlastní konstrukce, pak ale raději zakoupil jednoplošník francouzského letce Blériota. První let nad Pardubicemi se uskutečnil v roce 1910, první dálkový let přišel o rok později. Dne 13. 5. 1911 doletěl z Pardubic až do Prahy. V roce 1912 začal Kašpar provozovat svou vlastní aviatickou školu. Dal se i na podnikání se dřevem, ale nepoctivý společník přivodil firmě krach a Kašpar jako východisko z těžké situace zvolil dobrovolnou smrt.
Narodil se jako syn správce statků litomyšlského panství. Brzy se stal vědcem evropské proslulosti. Již před I. Newtonem se zabýval lomem světla, je považován za zakladatele spektroskopie. Využil kyvadlo k měření času. Když byla 14. 11. 1622 Karlova univerzita předána jezuitům (ti obnovili čtyři fakulty, mimo jiné i právnickou a lékařskou), byli pražští lékaři okamžitě jmenováni profesory, mezi prvními se objevil i Marci. Mimoto, že vyučoval a vedl i svou vlastní praxi, se po nocích věnoval astronomii. V roce 1626 byl jmenován fyzikem Království českého. O devět let později organizoval obranu Starého Města proti Švédům, vedl lékařskou službu při bojích na Karlově mostě a za to byl jmenován císařským radou. Roku 1654 dostal hodnost falckraběte a byl povýšen do stavu vladyckého a zemanského. O další čtyři roky později se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III., v roce 1662 pak univerzitním rektorem. V té době údajně odmítl nabízenou profesuru oxfordské univerzity.
Knížecí a hutní lékař, badatel nazýván "otec moravské prehistorie". Stál u počátků objevování přírodních i archeologických krás Moravského krasu. Zmapoval řadu jeskyní (Býčí skála, Pekárna aj.). V roce 1856 provedl také průzkum propasti Macocha. Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů.
Francouzský paleontolog, který je známý především svým výzkumem zkamenělin a geologických útvarů ve středních Čechách. Vše zaznamenával do svého díla "Silurský systém středních Čech". Zemřel na zápal plic. Národnímu muzeu v Praze odkázal svoji sbírku zkamenělin a svoji knihovnu včetně rukopisů.
Jeden z průkopníků speleologie, který prováděl své expedice po celém rakouském císařství. Účastnil se objevování jeskyní u Sloupu (Sloupsko šošůvské jeskyně) a u Ostrova (Císařská jeskyně).
Opat v augustiánském klášteře na Starém Brně, narozen v Hynčicích. Křížením druhů rostlin dospěl k objevům, z nichž vyvodil zákony dědičnosti, které se staly základem genetiky. Výsledky jeho výzkumů se dnes uplatňují zejména v medicíně i v dalších vědních oborech.
Matematik a astronom, alchymista, okultista velšského původu. Rádce krále Eduarda VI., královny Alžběty I. Společně s Edwardem Kelleym pobýval v Polsku, později se stal dvorním alchymistou císaře Rudolfa II.
Český filolog a historik, zakladatel slavistiky v českých zemích. Bývá považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace, protože se svými filologickými pracemi významně podílel na záchraně českého jazyka, ačkoliv nepsal česky. Dobrovský měl vliv na mladou generaci osvícenců, mezi jeho žáky patřil i František Palacký.
Narodil ve smíšeném manželství, otec byl Němec, matka Češka. Vystudoval gymnázium v Linci a později i dělostřeleckou školu. V roce 1812 byl přijat na vídeňskou univerzitu. Studoval medicínu, mechaniku, fyziku a chemii. V roce 1814 v dobách napoleonských válek se na přání rodičů vrátil zpět domů. Ressel se v roce 1820 stal lesníkem v Terstu. Vždy jej lákalo i moře a lodě, a tak přemýšlel, jak dát lodím sílu a rychlost. Inspirovala ho loď Carolina, kolesový parník. Pak ho napadlo přidat k parnímu stroji šroub a po mnoha zkouškách se nápad podařilo převést i do praxe. V Terstu se mu smáli, Ressel ale přesto požádal 28. 11. 1826 o rakouský patent. V září 1828 uzavřel s bohatým obchodníkem Fontanou smlouvu o zavedení plavby mezi Monfalconem a Istrií. O rok později měla být loď spuštěna na vodu, Ressel ještě na poslední chvíli šroub přemístil na záď, loď ale nevyplula. Rakušané nedodali parní stroj. Navíc se vynález pokusilo ukrást několik podvodníků. Loď se šroubem nakonec přeci jen vyplula. Potrubí parního stroje ale prasklo a plavba byla zastavena. Uznání se Ressel dočkal až o mnoho let později.
Objevitel Punkevních jeskyní (v letech 1909 - 1933), paleontolog, paleoantropolog, badatel v oblasti Moravského krasu, Dolních Věstonic ale také v zahraničí- ve Francii, Británii, na Balkánu. Narodil se v Boskovicích, jeho expedice poprvé sestoupila na dno propasti Macocha v roce 1901 za pomoci lan a žebříků z okraje propasti. Vybudoval expozici Anthropos v Moravském zemském muzeu Brně.
Americký fyzik srbského původu, vynálezce a konstruktér elektrických strojů a přístrojů. Jeho práce dala základ moderní elektrotechnice a mnoho jeho objevů mělo zásadní význam pro budoucnost. Formoval základ moderních systémů na vícefázový střídavý proud.
Prokop Diviš byl známým českým přírodovědcem a konstruktérem. V roce 1720 vstoupil do kláštera řádu premonstrátů v Louce u Znojma, byl vysvěcen na kněze. Od roku 1736 byl farářem v Příměticích, kde ve volném čase prováděl experimenty především se statickou elektřinou. Z řady jeho technických objevů je známý především bleskosvod. 
Lékař (neurolog) a psycholog, zakladatel psychoanalýzy, který vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta.
Dánský astronom, astrolog a alchymista, který byl považován za nejlepšího pozorovatele až do vynalezení dalekohledu. R. 1571 získal vlastní observatoř a pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. V r. 1599 byl Rudolfem II. pozván do Prahy, kde u dvora působil jako císařský astrolog. V Benátkách nad Jizerou postavil novou observatoř, asistentem mu zde byl Jan Kepler.
Český knihkupec, později podnikatel. R. 1895 společně s Václavem Laurinem založili firmu Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto.
Český technik, průmyslník a podnikatel. Vyučil se zámečníkem v Mladé Boleslavi, kde r. 1895 společně s Václavem Klementem založili firmu Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto.
Rakouský inženýr, vynálezce Kaplanovy turbíny. Vystudoval vídeňskou Vysokou školu technickou. Pobýval také na Německé vysoké škole technické v Brně, jako konstruktér ústavu nauky o strojích. Jeho turbína se dočkala svého patentu v roce 1920.
Experimentální fyzik, profesor a v roce 1903 - 1904 rektor Univerzity Karlovy. Nazývá se po něm bezrozměrné Strouhalovo číslo, jež určuje frekvenci oscilací, vznikajících při obtékání tělesa (např. telefonních drátů ve větru nebo lopatek turbiny). Založil obor experimentální fyziky na tehdy právě oddělené české univerzitě v Praze a sepsal řadu učebnic fyziky.
Geniální léčitel - samouk, který pozorováním přírodních jevů získal zkušenosti, jež začal využívat ve prospěch vlastního zdraví. Pouhou vodou se vyléčil z následků úrazu. V roce 1837 vznikly první vodoléčebné lázně Gräfenberk, známé ve světě dodnes pod názvem Lázně Jeseník. Dnes v tomto městě naleznete i jeho muzeum.
Jeden z největších vojevůdců 18. století. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši. Ke konci svého života je ve veliké popularitě ve všech společenských vrstvách. Při návštěvě Nového Jičína ho postihuje zápal plic a umírá. Den nato jsou jeho ostatky slavnostně převezeny do vídeňského Hofburgu, kde je pochována i jeho manželka.
Rakouský arcivévoda z rodu Habsburků. V letech 1894 – 1923 působil jako velmistr Řádu německých rytířů. Řídil obnovu hradu Bouzova v reprezentativní sídlo řádu.
Český husitský hejtman, který se stal jedním z nejvěrnějších Žižkových druhů. Po jeho smrti stál dál na straně radikálních táboritů a sirotků. Po porážce radikálů vedených Prokopem Holým v bitvě u Lipan se postavil do čela odboje proti Zikmundovi Lucemburskému. Jeho hrádek Sion byl obléhán, r. 1437 dobyt a Jan Roháč z Dubé byl i se svou družinou pověšen.
Významný český válečník, který se postavil na stranu husitů a stal se jejich vojevůdcem. Vytvořil vojenskou defenzívní taktiku, která se opírá o vozovou hradbu. Jako hejtman táboritů nebyl nikdy poražen. Byl známý tím, že ve svém vojsku tvrdě dbal na dodržování disciplíny a za její porušení uděloval kruté tresty.
Nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec opustil. V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem. Pod jeho velením brněnská posádka čítajících pouhých 1500 mužů udržela město proti 28 000. Roku 1646 se stal se generálmajorem a posléze velitelem císařských vojsk na Moravě. Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských majetcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali.
Československý armádní generál, legionář první světové války. Od r. 1933 byl náčelníkem československého hlavního štábu. R. 1938 byl hlavním velitelem československé branné moci. Za protektorátu byl vězněn (1941 - 1942). Komunistická moc ho v r. 1950 degradovala na vojína.
Jeden z nejvýznamnějších vojevůdců, francouzský generál. V roce 1804 se nechal korunovat francouzským císařem, prosadil mnoho reforem a nových zákonů, reorganizoval vládu, zlepšil vzdělávací systém. Jeho vojsko mělo 3 mil. vojáků. Snažil se ovládnout celou Evropu.
Textilní a průmyslová výtvarnice, provozovatelka uměleckých textilních dílen. Byla zakladatelkou dílensky tkané tapiserie v Československu. R. 1952 byla oceněna státní cenou II. stupně za zásluhy o rozvoj českého textilního umění.
Zorganizoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné. Byl obviněn z dvanácti zločinů, ale prokázáno mu jich bylo jen šest. Odsouzen k 20ti letům těžkého žaláře. Byl uvězněn na Špilberku.
Jako sopranistka dosáhla světové proslulosti. Účinkovala v Berlíně, Londýně, Paříži, v Metropolitní opeře v New Yorku, v Národním divadle v Praze i na řadě dalších významných světových operních scén. V roce 1914 se vrátila do Čech, téhož roku zakoupil ve Stráži nad Nežárkou její přítel za její peníze zámek, kde žila až do konce života.
Operní pěvec, který působil v Prozatímním divadle v Praze, jehož kapelníkem byl tehdy Bedřich Smetana. Zpíval např. titulní role v operách Bedřicha Smetany Dalibor, Prodaná nevěsta a Braniboři v Čechách. Spoluzakladatel operní školy a Pražského hlaholu. Janu Ludevítu Lukesovi se dostalo v Praze, ale i v zahraničí, vysokých uznání a poct. Jeho jménem byl pojmenován v Ústí nad orlicí zpěvácký spolek Lukes. Ulice, ve které se narodil, dodnes nese jeho jméno a na jeho rodný dům byla v roce 1949 umístěna pamětní deska.
Nahrával asi ve 30 zemích světa a spolupracoval se 17 světovýni gramofonovými firmami, podílel se na 13 filmech. Je držitelem 22 Zlatých slavíků a 2 Českých slavíků, tedy cen pro nejpopulárnějšího zpěváka. Jeho popularita přesáhla hranice státu, což dokazuje velké množství zahraničních ocenění. Zabývá se také malováním obrazů.
Jedna z nejznámějších českých zpěvaček, která se honosí hlubokým altem. Trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík. S Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v r. 1968 vytvořili pěvecké trio Golden Kids.
Jako dítě vystudoval LŠU na bicí, v roce 1993 přichází do Prahy, kde začíná účinkovat v nejúspěšnějších českých a zahraničních muzikálech. Postupně prochází kapelami Precedens a Arakain, spolupracuje s Michaelem Kocábem, Danielem Landou, Karlem Svobodou a nazpívá píseň "Ještě, že tě, lásko mám", která se stává zlomem v jeho kariéře hitem v českých rádiích.
Český zpěvák, v mládí hrál a zpíval s různými punkovými a undergroundovými skupinami. Byl vůdčí osobností skupiny Oceán a Shalom. R. 1997 vydal první sólové album a začal vystupovat jako samostatný interpret.
: Turistický portál České republiky CZeCOTNeklikejte na tento odkaz ani na tento odkaz nebo budete zabanovani!